Me'ir Friedmann

Me'ir (Iš Šalom) Friedmann (10. července 1831, Kružná, Gemersko-malohontská župa26. listopadu 1908, Vídeň)[1] byl rakousko-uherský židovský učenec. Jeho vydání midrašů se stala standardy. Jeho hlavním počinem bylo vydání Sifre (1864), Mechilty (1870) a Pesikty rabati (1880).

Me'ir Friedmann
Narození1. května 1831
Kružná
Úmrtí23. listopadu 1908 (ve věku 77 let)
Vídeň
Povoláníjudaista, rabín, kazatel, učitel a teolog
Nábož. vyznáníjudaismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo

Friedmann se věnoval hlavně editaci starých midrašů, ke kterým přidal kritické poznámky a cenné úvody. Tyto poznámky, psané klasickým rabínským stylem, jsou vzorem přesnosti a mají velkou hodnotu.[1]

Friedmann publikoval následující práce v hebrejštině:

  • Sifre, Vídeň, 1864
  • Mechilta, ib. 1870
  • Ešet chajil, komentář k Příslovím, ib. 1878
  • Pesikta rabati, ib. 1880
  • ha-Cijon, racionální interpretace Ezechiela, ib. 1882
  • Davar al odot ha-talmud, k otázce, zda lze talmud přesně přeložit, ib. 1885
  • Masechet Makot, kritické vydání talmudického traktátu Makot s komentářem, ib. 1888
  • Sefer šofetim, poznámky k soudcům, ib. 1891
  • Me'ir ajin, komentář k Pesachové hagadě, ib. 1895
  • Tana debe Elijahu, ib. 1900[1]

Práce vydané v němčině:

  • Worte der Erinnerung, Isaac Noah Mannheimer, ib. 1873
  • Die Juden ein Ackerbautreibender Stamm, ib. 1878
  • TG Stern, Gedenkrede, ib. 1883
  • Zerubabel, německé vysvětlení Izaiáše, ib. 1890
  • Worte zur Feier des 100 Jahrigen Geburtstages des Seligen Predigers Jicchaka Noacha Mannheimera, 1893
  • Onkelos und 'Akylos, ib. 1896[1]

Od roku 1881 do roku 1886 Friedmann publikoval spolu s Jicchakem Hiršem Weissem měsíčník Bet talmud věnovaný rabínským studiím. Pod pseudonymem „Iš Šalom“ do něj rovněž přispěl množstvím cenných esejů, z nichž nejvýznamnější jsou na téma uspořádání tóry a na knihy Samuelovy.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meir Friedmann na anglické Wikipedii.

  • Goldman, Yosef . Hebrejský tisk v USA, 1735–1926, Historie a anotovaná bibliografie (YGBooks 2006). ISBN 1-59975-685-4.

Bibliografie

Podle Židovská encyklopedie:

  • Brainin, v Luach Achi'asaf, s. 343 a násl., 1901
  • ha-Šiloach. 573, 1901
  • Solomon Schechter, v Žid. kronice, str. 17., 28. června 1901

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.