Me'a Še'arim

Me'a Še'arim byla založena roku 1874 jako pátá a největší jeruzalémská čtvrť, která byla zbudována mimo hradby Starého Města v období „útěku z hradeb“, kdy se hradby Jeruzaléma stávaly pro své obyvatele příliš těsnými. Již dříve tak byly založeny čtvrti Miškenot Ša'ananim, Machane Jisra'el, Nachalat Šiv'a a Bejt David.[1]

Me'a Še'arim byla ustavena jako „bratrská čtvrť“. Mnozí členové společenství si nemohli koupi pozemku dovolit, a tak byla parcela zakoupena z příspěvku chaluky, židovského fondu, který pomáhal chudým Židům v Palestině. Název čtvrti byl vzat z úryvku Tóry, který se četl v době jejího založení: „Izák začal v té zemi sít a sklidil toho roku stonásobně [מאה שערים]; tak mu Hospodin požehnal.“[2] Plány nové čtvrti vytvořil německý architekt a archeolog Conrad Schick: domy pro asi 140 rodin byly vystavěny tak, aby vytvořily uzavřené náměstí.[1]

Domy byly z bezpečnostních důvodů budovány tak, že vnější zdi tvořily jakoby nepřerušené hradby, do nichž byl vstup umožněn mnoha vchody, které byly se západem slunce uzavírány a ráno zase otevírány. S přibývajícími obyvateli v následujících letech byly budovány uvnitř pozemku další domy, a tak se původní charakter z velké části vytratil. Roku 1890 zahrnovala čtvrť 200 domů a 800 obyvatel. O tři roky později zde stálo 300 domů a svůj domov v nich mělo 1 500 obyvatel, což bylo zapříčiněno velkou porodností a přibývajícími židovskými přistěhovalci z východní Evropy. Správa čtvrti byla svěřena do rukou sedmi mužů, kteří dohlíželi na dodržování přísných pravidel, platných navěky.

Ultraortodoxní židé v ulicích Me'a Še'arim

Rychlý růst obyvatelstva však uškodil hygienické úrovni a kvalitě života, na kterou byla čtvrť hrdá. Podpory se jí dostalo až po válce za nezávislost a vzniku Státu Izraele.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku מאה שערים‎ na hebrejské Wikipedii.

• Seznam čtvrtí v Jeruzalémě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Me'a Še'arim na Wikimedia Commons