Maxmilián Kolbe a svobodné zednářství

Maxmilian Kolbe, polský katolický světec, mučedník v Osvětimi, je známý nejen okolnostmi svého mučednictví, ale také založením „Rýtířstva Neposkvrněné“ (Militia Immaculatae - MI), hnutí, které má šířit kultu Panny Marie, ale také upozornit katolickou církev na zkreslení křesťanské (zejména katolické) nauky o víře všude naočkované svobodným zednářstvím a poskytnout katolické apologetice informativní, kulturní a praktické obranné nástroje proti zednářství.

Z této činnosti a prací je možné rekonstruovat jeho myšlenku ve vztahu k svobodnému zednářství. Rytířstvo Neposkvrněné je uspořádáno jako Mariino vojsko, které si klade za cíl pokojnou cestou konverzi a posvěcení všech. Podle M. Kolbeho jsou v Rytířstvu 3. stupně rytířů. Podobně i svobodozednářský mistr má také povolen přístup k systémům zednářských vysokých stupňů, které vrcholí v rytířských a pseudo-chrámových stupních. Zdá se, že mezi těmito dvěma kulturními strukturami existuje něco podobného.[1]

Ale co píše sv. Maximilián a co si myslí proti zednářství? Hlavní témata kolbánského „zednářství“ jsou:

  1. Filozoficko-etický naturalismus;
  2. Sionismus jako vrchol světa svobodného zednářství;
  3. Orfický had jako tajný inspirátor a průvodce svobodného zednářství
  4. Svobodní zednáři jako sužebníci Luciferovi.

Svobodozednářský naturalismus

Je to filosofický a etický naturalismus[2] naplněný metodologickým a antidogmatickým principem tolerance mezi zednáři. Kolbe ignoruje přítomnost jiného naturalismu, vycházejícího z orfických mystérií pohanského náboženství. Ve vztahu k zednářskému naturalismu Kolbe cituje antizednářskou encykliku Humanum Genus papeže Lea XIII (1884), která v tomto filozofickém přístupu vidí základy svobodného zednářského myšlení a praxe.

Kolbe a Protokoly sionistických mudrců

Z pohledu bibliografie se Kolbe také opírá o Protokoly sionistických mudrců, které dnes kritici prohlásili za nespolehlivé. Kolbe se však snaží odvodit své myšlenky ze samotných dokumentů zednářů (Konstituce, obřady, manuály, komentáře, různá studia...) a z vyznání zednářů, kteří se vrátili ke křesťanství. Neexistuje žádný zájem o Kolbeův zájem o vztahy, které se tehdy oslavovaly mezi zednářstvím a židovsko-kabalistickým esoterismem, které jsou předmětem pozdějších studií.

Orfická sybolika v zednářství podle Kolbeho

Kolbe také těží z vyznávané mytologie orfického hada (obvykle malovaného v kruhu s ocasem propíchnutým v ústech), který anticírkevní a antikřesťanský postoj moderního zednářství prakticky ztotožňuje s postojem hada v Gen 3:15. Přestože neznal symbolické použití orfického hada při sebevzdělávání ve svobodném zednářství.[3]

Svobodné zednářství je skutečnou líhní satanských služebníků

Objevuje to ze samotných dokumentů zednářství. Kolbe na ně však naléhá křesťanskou lásku: Rytířstvo Neposkvrněné se musí neustále modlit za jejich návrat k Bohu; musí šířit pravou křesťanskou a katolickou doktrínu a nikdy nepoužívat pomluvu k diskreditaci své doktríny. Nástroje, které se používají k dosažení cíle, jsou zejména modlitba, pokání, tisková propaganda a dialog. Kromě prezentace pravé katolické nauky se Kolbe zavazuje informovat katolíky, že členství v svobodozednářské lóži je prakticky stejné jako popření jejich křesťanské víry, ne-li náhle, alespoň postupně. A to je kvůli neslučitelnosti mezi katolicismem (a křesťanstvím obecně) a antropocentrickým, imanentním, subjektivním, relativistickým zednářským doktrinálním jádrem.

Poznámky
  1. Starověký a uznávaný Skotský ritus, Obnovený skotský ritus, a jiné  vykazují silnou návaznost na esotericismus, na určitou transdogmatickou kristologii (konkrétně mimo křesťanské dogmy) a gnostiku. Mistři zednářů zasvěcených na vysokých stupních představují samostatnou duchovní kavalérii, která se snaží šířit „svobodozednářské světlo“ proti dogmatům církve.
  2. Filozofický a etický naturalismus se vyznačuje zásadou nemožnosti božského zjevení a někdy také nemožnosti božské přítomnosti ve světě.
  3. Zdá se, že Kolbe byl silně ohromen zednářským a protikřesťanským průvodem v Římě v roce 1917, o kterém vyprávěl sám Kolbe.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maksimiliano Kolbe kaj Framasonismo na esperantské Wikipedii.

Související články

Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.