Maxim (kulomet, 1910)
Maxim vz. 1910 (7,62 станковый пулемёт системы Максима образца 1910 года - 7,62 stankovij pulemjot sistemy Maksima (Maxima) obrazca 1910 goda) byl ruský, poté sovětský typ těžkého kulometu, jedna z verzí kulometu vynálezce Hirama Stevense Maxima. Kulomety stejného vzoru se vyráběly rovněž ve Velké Británii nebo Německu (MG 08).
Maxim 1910 (ruský) | |
---|---|
Typ | Těžký kulomet |
Místo původu | Rusko |
Historie služby | |
Ve službě | 1912 — 50. léta 20. století |
Používána | Rusko, SSSR |
Války | První světová válka Druhá světová válka Ruská invaze na Ukrajinu (2022) |
Historie výroby | |
Konstruktér | Hiram Stevens Maxim |
Navrženo | 1910 |
Výrobce | zbrojovky v Tule a Iževsku |
Výroba | 1905 - 1945 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 64,5 kg + 3 kg voda |
Délka | 1 107 mm |
Délka hlavně | 720 mm |
Obsluha | 2 (střelec + nabíječ) |
Typ náboje | 7,62x54R |
Ráže | 7,62 mm |
Kadence | 520 - 600 ran/min |
Úsťová rychlost | 860 m/s |
Účinný dostřel | 1 200 m |
Zásobování municí | nábojový pás na 250 nábojů |
Historie
První těžké kulomety Maxim koupilo carské Rusko od Angličanů roku 1897. Po úspěších této zbraně v bojích rusko-japonské války v letech 1904 - 1905 došlo k zakoupení výrobní licence kulometu. Ten byl vyráběn v Tule jako model 1905. Kulomet byl modifikován, přičemž největší změnou byla montáž typického vodního chladiče. V Rusku byla používána také speciální lafeta systému Alexandra Sokolova - vozík se dvěma dřevěnými kolečky. Tento model dostal název vz. 1910 a byl vyráběn od roku 1912 tulskou zbrojovkou. Do ukončení první světové války bylo v Rusku vyrobeno 32 000 těchto kulometů. Byl užívaný za první světové války i za občanské války v Rusku. Vyráběl se v téměř nezměněné podobě i za sovětské éry, pouze v roce 1930 byla modifikována část mechanismu a mířidla. Ve třicátých letech se ukázalo, že se jedná o zastaralý typ a že je třeba najít nástupce. Tím se stal kulomet DS-39 a výroba kulometu Maxim tak byla roku 1939 ukončena. Po vpádu německých vojsk do Sovětského svazu se situace změnila a bylo rozhodnuto o pokračování výroby kvůli nespolehlivosti kulometu DS-39. Za války byl přidán trychtýřovitý otvor, který umožňoval plnit chladič sněhem. Kulomet Maxim vz. 1910 byl vyráběn až do roku 1945, převážně zbrojovkou v Iževsku.
Nasazení
Maxim 1910 byl používán ve válkách první poloviny 20. století. Pro svou hmotnost byl užíván zejména pro zákopovou válku, díky kolečkům byl ale používán i pro vedení útoků. Kromě ruské a sovětské armády byl kulomet používán i jejich spojenci, mezi něž patřila i československá vojenská jednotka v SSSR, po 2. světové válce byl kulomet ve výzbroji čs. armády. Kulomety byly ze sovětského arzenálu dodávány po válce do rozvojových zemí, kde sloužily až do osmdesátých let.
Technické údaje
- Typ: těžký kulomet Maxim
- Ráže : 7,62 mm
- Náboj : 7,62x54R
- Zásobník : 250 nábojů v pásu
- Délka : 1107 mm
- Délka hlavně : 720 mm
- Hmotnost: 23,8 kg
- Hmotnost s pojízdnou lafetou : 64,5 kg
- Hlaveň 605 mm, chlazená vodou, drážkovaný pravotočivý vývrt se čtyřmi rýhami
- Úsťová rychlost : 860 m/s
- Rychlost střelby : 520 – 600 ran/min
- Účinný dostřel: 1200 m
Odkazy
Literatura
- V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxim 1910 na Wikimedia Commons
- Modern Firearms