Max Reger

Johann Baptist Joseph Maximilian Reger (19. března 187311. května 1916) byl německý hudební skladatel, varhaník, klavírista, dirigent a pedagog.

Max Reger
Rodné jménoJohann Baptist Joseph Maximilian Reger
Narození19. března 1873
Brand (Horní Falc)
Úmrtí11. května 1916 (ve věku 43 let)
Lipsko
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníLesní hřbitov v Mnichově
Národnostněmecká
Povolánívarhaník, klavírista, hudební skladatel a pedagog
PříbuzníJohann Baptist Ulrich (synovec)
Významná dílaRequiem (Reger)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se roku 1873 v městečku Brand v Horní Falci a vyrůstal v blízkosti města Weiden. Již velmi brzo byl veden k hudbě. Jeho matka byla klavíristka a otec amatérský hobojista. Počátky svého hudebního vzdělání získal u varhaníka Adalberta Linderna, studoval v Mnichově a v roce 1890 začal studovat u jednoho z nejdůležitějších hudebních teoretiků 19. století Huga Riemanna ve Wiesbadenu. Jeho hudební řeč úzce vychází z kontrapunktické dokonalosti J. S. Bacha, kterou umně zceluje s bohatou novoromantickou harmonií. Zasáhl svou tvorbou do všech hudebních žánrů mimo opery. Jeho varhanní díla patří k základům varhanního repertoáru, neméně významné jsou jeho klavírní a orchestrální kompozice nebo například smyčcové kvartety. Ve své době byl nejpopulárnějším hraným autorem spolu s Richardem Straussem. V druhé polovině 20. století frekvence provádění jeho děl poklesla (zejména u nás), pravděpodobně díky odporu k předchozímu stylu a křesťanské tematice většiny jeho děl, nicméně zájem o něj stále stoupá. V zahraničí (např. Německo, USA) jsou na koncertních pódiích Regerovy skladby od jeho smrti prováděny kontinuálně.

Dílo

Proslulost získal především díky svým skladbám pro varhany. Již v době, kdy pobýval ve Wiesbadenu, si vytvořil – ačkoliv sám sebe nazývá „katolíkem až do špiček prstů“ – výjimečný vztah k protestantskému chorálu, který je spojen s jeho velikým vzorem J. S. Bachem. Objevil znovu pozapomenuté hudební druhy – starou barokní chorální předehru, fantazie a fugy, stejně tak passacaglie, a pracoval na jejich dalším vývoji.

Přestože formální zdroje jeho díla se nacházejí v baroku, zvukově je možné jej zařadit spíše k tradici Brahmse a Liszta. Pravděpodobně byl také obohacen Richardem Wagnerem, jehož Parsifal jej kdysi oslovil, aby se stal hudebníkem. Ve svých 16 letech měl prý říct, že mezi harmonií a kontrapunktem neexistuje „žádný podstatný rozdíl“.

Ačkoli byl během svého života oslavován jako málokterý jiný hudební skladatel, byl Reger nacionalisticko-tradicionalistickou hudební scénou – jím nazývanou filistři – kritizován, a to kvůli svým varhanním skladbám. „Moje varhanní díla jsou těžká“, píše roku 1900 svému příteli, varhaníkovi Gustavu Beckmannovi, „patří svou technikou suverénním temperamentním hráčům...“

Odkazy

Literatura

  • Franz Rabich: Regerlieder. Studie, Beyer und Mann, Bad Langensalza 1914.
  • Else von Hase-Koehler (hrsg): Briefe eines deutschen Meisters. Ein Lebensbild, Leipzig 1928.
  • Prof. Dr. Fritz Stein: Max Reger – sein Leben in Bildern, Bibliographisches Institut Leipzig.
  • Lotte Taube: Max Regers Meisterjahre, Edition Bote und G. Bock, Berlin W8 1941.
  • Helmut Wirth: Max Reger. Mit Selbstzeugnissen und Bilddokumenten dargestellt, Hamburg 1973 (Rowohlt Bildmonographien).
  • O. und I. Schreiber (hrsg): Max Reger in seinen Konzerten, 3 Bde. Bonn 1981.
  • Susanne Popp und Susanne Shigihara: Max Reger am Wendepunkt zur Moderne, Ein Bildband mit Dokumenten aus den Beständen des Max-Reger-Instituts, Bonn 1987. ISBN 3-416-02051-0
  • Martin Weyer: Die Orgelwerke Max Regers. Wilhelmshaven 1989. ISBN 3-7959-0528-1
  • Rainer Cadenbach: Max Reger und seine Zeit, Laaber 1991. ISBN 3-89007-140-6
  • Susanne Shigihara: Reger-Studien, Wiesbaden 1993.
  • Hermann J. Busch: Die Orgelwelt Max Regers, Zur Interpretation der Orgelmusik Max Regers (Überarbeitete und aktualisierte Neuauflage), Berlin 2007.
  • Susanne Popp: "Thematisch-chronologisches Verzeichnis der Werke Max Regers und ihrer Quellen", Reger-Werk-Verzeichnis (RWV), München 2011, ISBN 978-3-87328-123-3
  • Herbert Eulenberg Max Reger in Schattenbilder - 20 Musikerporträts ECON-Verlag Düsseldorf 1965
  • Adalbert Lindner: Max Reger. Ein Bild seines Jugendlebens und künstlerischen Werdens, J. Engelhorn Nachf. Stuttgart 1923
  • Max Reger - Musik als Dauerzustand, Film-Biographie von Andreas Pichler und Ewald Kontschieder, Miramonte Film 2002

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.