Max Lobkowicz

Maximilian Erwin Lobkowicz, celým jménem Maximilián Ervín Marie Josef Antonín Paduánský Jindřich Tomáš Lobkowicz (26. prosince 1888 Bílina[1]1. dubna 1967 Dover, Massachusetts) byl šlechtic z knížecí roudnické primogeniturní větve Lobkoviců, právník, politik a diplomat. Kvůli nerovnorodému sňatku byl zbaven práva užívat titul vladař domu lobkowiczkého a vévoda z Roudnice a ten po smrti otce přešel na křimickou větev.

JUDr. Max Lobkowicz
Maximilian Erwin Lobkowicz
Velvyslanec ČSR ve Velké Británii
Ve funkci:
1942  1946
PrezidentEdvard Beneš (do 1945 v exilu)
Předchůdcev letech 19381942 neobsazeno, předtím Jan Masaryk jako vyslanec
NástupceBohuslav Kratochvíl
Legační rada velvyslanectví ČSR v Londýně

Narození26. prosince 1888
Bílina
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. dubna 1967 (ve věku 78 let)
Dover, Massachusetts
Spojené státy americké Spojené státy americké
NárodnostČeši
ChoťGillian Somerwille
RodičeFerdinand Zdeněk Lobkowicz
Anna Berta von Neiperg
DětiMartin Lobkowicz
Dominik Lobkowicz
Oliver Lobkowicz
Příbuzníbratr: Ferdinand Josef Lobkowicz
sestra: Marie Rosa Lobkowiczová
sestra: Anna Lobkowiczová
sestra: Leopoldina Lobkowiczová
bratr: Karel Lobkowicz
sestra: Hedvika Lobkowiczová
sestra: Gabriela Lobkowiczová
sestra: Josefina Lobkowiczová
bratr: Jiří Kristián Lobkowicz
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesediplomat a politik
CommonsMax Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb rodu Lobkoviců
Zámek Nelahozeves patřící rodu Lobkowiczů

Osobní život

Maturoval na německém gymnáziu na Malé Straně v Praze a v roce 1947 získal titul doktor práv na Univerzitě Karlově.[2] Aktivně se podílel na vzniku republiky v roce 1918, kterou představitelé jeho rodu podpořili i v jejích nejtěžších chvílích v roce 1938 a 1939, kdy se připojili k prohlášením věrnosti české a moravské šlechty. V roce 1936 nakoupil velký balík akcií firmy Jindřich Mattoni.[3] Před nacisty emigroval a z pověření Edvarda Beneše pracoval nejprve od října 1941 jako vyslanec a od června 1942 jako československý velvyslanec ve Spojeném království. V československém vojsku na západě bojoval také jeho příbuzný Eduard Lobkowicz, vyznamenaný československým vojenským křížem.

Pro nacisty byl Max Lobkowicz vlastizrádcem, jeho jmění bylo zabaveno a například Roudnický zámek byl dislokován pro potřeby školy Schutzstaffel (SS). Po osvobození byl sice rodový majetek (Lobkovický palác, hrad Střekov, zámek Nelahozeves atd.) na krátkou dobu vrácen, ale když byl kompletně po osvobození zkonfiskován, opustil Max Lobkowicz, (od 19. října 1947 čestný občan Roudnice nad Labem) Československo a usadil se v Spojených státech amerických, kde také v roce 1967 ve věku 79 let zemřel.

Po roce 1989 byl majetek rodu vrácen a jeho syn Martin (1928–2014) a vnuk William Lobkowicz (* 1961) se zasloužili o zpřístupění sbírky rodu Lobkoviců v Lobkovickém paláci v Praze a také na zámku Nelahozeves.

Rodina

Maximilián Ervín se 1. prosince 1924 v Londýně oženil s Gillian Margarette Hope, rozenou Somerville of Drishane (16. října 1890 Londýn – 2. března 1982, Dover, Massachusetts), dcerou Aylmera Coghilla Somerville na Penleight House a Emmeliny Sophie Sykesové. Gillian se vdávala podruhé, jejím prvním manželem byl od roku 1911 Francis Hugh Bonham-Carter (1879–1960), rozvedli se v roce 1923.

Max a Gillian spolu měli 3 syny:

  • 1. Martin Maxmilián Jiří (21. 12. 1928 Londýn – 4. 1 . 2014 Dover, Massachusetts, USA)
    • ∞ (* 12. 9. 1952 Lexington, Kentucky, USA) Margaret Brooks Juett (27. 8. 1930 Lexington)
  • 2. Dominik Mikuláš Patrik (6. 12. 1930 Londýn – 24. 2. 2020 Rockland, Maine, USA)
    • 1. ∞ (16. 4. 1956 Concord, Massachusetts, USA) Louise W. Brooks (* 18. 10. 1932 Boston)
    • 2. ∞ (11. 8. 1972 Falmouth, Massachusetts, USA) Sarah Elisabeth Stefanoni (* 18. 4. 1938 Boston)
  • 3. Olivier Karel Jan (15. 4. 1934 Londýn - 25. 5. 1972 Greenwich, Connecticut, USA, autonehoda)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Bílina
  2. HAZDRA, Zdeněk. Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy. Praha: NLN, s.r.o, 2015. ISBN 978-80-7422-337-2. S. 205n.
  3. HAZDRA, Zdeněk. Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy. Praha: NLN, s.r.o, 2015. ISBN 978-80-7422-337-2. S. 202n.

Literatura

  • Zdeněk Hazdra: "Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy", NLN, s.r.o., Prah, 2015, ISBN 978-80-7422-337-2, stran 333, 1. vydání
  • * KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 164.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.