Maurice Béjart

Maurice Béjart (původním jménem Maurice-Jean Berger, 1. ledna 1927, Marseille – 21. listopadu 2007, Lausanne) byl významný francouzský choreograf.

Maurice Béjart
Rodné jméno	Maurice-Jean Berger
Narození	1. ledna 1927 Marseille
Úmrtí	22. listopadu 2007 (ve věku 80 let) Lausanne
Povolání	tanečník, choreograf, scenárista, baletní mistr, baletní tanečník, scénograf, kostýmní návrhář a designér osvětlení
Ocenění	Erasmus Prize (1974) čestný občan Bruselu (1984) Praemium Imperiale (1993) Kyoto Prize Kyoto Prize in Arts and Philosophy … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	ší'itský islám
Rodiče	Gaston Berger
Příbuzní	Alain Béjart (sourozenec)
Web	www.bejart.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako tanečník začínal v rodné Marseilli, jako čtrnáctiletý debutoval v baletu pařížské Opery (vedle Rolanda Petita), pak tančil v Mezinárodním baletu v Londýně a ve Švédském královském baletu, kde poprvé vyzkoušel choreografii (balet L’inconnu). Více začal tvořit v Paříži ve vlastním souboru Ballets de l’Etoile, později přejmenovaný na Ballet-théâtre de Paris.

Jeho úspěchy v šedesátých letech odstartovala premiéra Svěcení jara v roce 1959. O rok později založil v Bruselu Ballet XXe Siécle a s ním uvedl další slavné choreografie jako Bolero, Pták Ohnivák, Carmen, a také díla inspirovaná neevropskými tanečními a divadelními slohy (japonské kabuki, indické Bhakti ad.) V jeho choreografii bylo také v roce 1961 v Benátkách uvedeno dílo Salvadora Dalího Galin balet.[1]

V roce 1987 po sporu s ředitelem souboru v průběhu turné do Leningradu se rozhodl už do Belgie nevrátit. Přeměnil soubor do nové podoby, tentokrát ve švýcarském Lausanne, vznikl tak Béjart Ballet Lausanne,[2] pro který vytvořil choreografie Ring um den Ring, Podivuhodný mandarín, A propos de Shéhérazade, Tokio Gesture a další. Soubor vedl až do své smrti; posledním dílem, na kterém pracoval, bylo nastudování pocty Giannimu Versacemu Grazie Gianni con amore na scéně milánské La Scaly v roce 2007.

Obdržel řadu ocenění, státní vyznamenání v Belgii, Japonsku, Velké Británii i Cenu Nadace míru od papeže Jana Pavla II. Z mnoha baletních ocenění lze jmenovat Cenu Benois de la Danse za celoživotní mistrovství.

Založil rovněž několik baletních škol (školu Mudra v Bruselu a Dakaru, ateliér Rudra v Lausanne).