Mathias Neumayer

Mathias Neumayer, též Matthias Neumayr[1] (16. listopadu 1832 Maishofen[1][2]17. června 1902 Maishofen[1][2]), byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Mathias Neumayer
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873  1891
Poslanec Salcburského zemského sněmu
Ve funkci:
1878  1890
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
(Strana práva)
Liechtensteinův klub
Lienbacherova skupina
Liechtensteinův klub

Narození16. listopadu 1832
Maishofen
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. června 1902
Maishofen
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Narodil se na zámku Kammer u Maishofenu. Působil jako statkář v Maishofenu.[1] Tento statek mu patřil v období let 1862–1902.[2]

Byl veřejně a politicky činný. V období let 1864–1873 a 1876–1882 byl starostou v Maishofenu. V roce 1878 se stal poslancem Salcburského zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii. Na sněmu zasedal do roku 1890. Patřil ke konzervativcům.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Salcbursku, obvod St. Johann, Tamsweg, Zell am See atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885. Slib složil 28. září 1885.[3] V roce 1873 se uvádí jako Mathias Neumayer, majitel nemovitostí, bytem Maishofen.[4]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[5] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[6] Jako konzervativec se uvádí i po volbách v roce 1879.[7] V listopadu 1881 přešel do nově utvořeného Liechtensteinova klubu (oficiálně Klub středu), který byl více katolicky, sociálně reformně a centristicky orientovaný.[8][9] Po volbách roku 1885 je řazen mezi poslance z tzv. Lienbacherovy skupiny.[10] Roku 1887 se opět uvádí jako člen Liechtensteinova klubu.[11]

Odkazy

Reference

  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 138. (německy)
  2. VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 90. (německy)
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=283&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
  7. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  8. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  9. Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. Südsteirische Post, 16. 4. 1887, s. 3.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.