Matěj Norbert Vaněček

Narodil se 30. ledna 1859 v Táboře. Absolvoval vyšší reálku v Táboře a pražskou techniku, kde se zaměřil na matematiku a deskriptivní geometrii. Roku 1883 získal oprávnění vyučovat na reálných školách.[3]

Působil zpočátku jako asistent na technice (např. roku 1888 zastupoval prof. Gabriela Blažka, který byl zvolen poslancem říšské rady),[3] později přijal místo suplenta na gymnáziu v Německém Brodě a na reálce v Hradci Králové (1889–93).[3][4] V roce 1893 byl jmenován profesorem na reálce v Českých Budějovicích,[5] odkud byl po deseti letech přeložen do Tábora.[6] Tam již roku 1904 dostal dlouhodobé volno,[3] aby mohl opět přednášet na ČVUT.[7] Roku 1906 se na technice stal soukromým docentem[8] a v roce 1908 řádným profesorem matematiky.[9][10] Ve školním roce 1909-10 a 1919-20 byl rovněž děkanem obecného oddělení.[11][12]

Byl jmenován členem Société mathématique de France a Circolo Matematico di Palermo.[13] Vychoval generace českých techniků.[14]

Zemřel 15. září 1922[14] v Nemyšli u Tábora č. 42, náhle následkem kornatění tepen.[2] Pohřben byl v Čelkovicích.[2]

Psal vědecká pojednání a učebnice matematiky a geometrie.[13] Předmětem jeho zájmu byla hlavně analytická geometrie. Přispíval do sborníků Královské české společnosti nauk, Francouzské akademie věd a Královské akademie v Lutychu, zčásti společně s bratrem Josefem Sylvestrem.[3]

Knižně vyšly např.:[15]

• Měřictví pro … třídu škol reálných (1900–1903, učebnice pro 1. až 4. ročník)
• Matematika. I. běh (1909, skripta pro ČVUT)
• K reformě studia středoškolského (cca 1914)

• 13. února 1893 se v Táboře oženil s Františkou Křemenovou (1866–??), dcerou místního pekaře.[16]
  • Syn Bohuš Vaněček[17] (1895–??) se stal docentem a doktorem ČVUT. Zabýval se převážně silničním a dopravním stavitelstvím.[18]
• Bratr Josef Sylvestr Vaněček (1848–1922) byl rovněž matematik a středoškolský pedagog. Působil převážně v Jičíně. Byl spoluautorem některých prací Matěje Norberta Vaněčka.[3]