Massimo d'Azeglio

Massimo d'Azeglio či Massimo Taparelli, markýz d'Azeglio ([ˈmassimo tapaˈrɛlli dadˈdzɛʎʎo], 24. října 1798, Turín – 15. ledna 1866, Turín) byl italský spisovatel, liberální politik a malíř. Král Viktor Emanuel II. ho jmenoval v roce 1849 premiérem Sardinského království, na této pozici d'Azeglio zůstal do roku 1852. Prosazoval sjednocení Itálie a liberální reformy.

Massimo d'Azeglio: Arabové na koních

Massimo d’Azeglio
Rodné jméno	Massimo Taparelli
Narození	24. října 1798 Turín
Úmrtí	15. ledna 1866 (ve věku 67 let) Cannero Riviera
Místo pohřbení	Monumental Cemetery of Turin
Povolání	politik, malíř, spisovatel, historik, povídkář a diplomat
Alma mater	Turínská univerzita
Ocenění	velkokříž Řádu nizozemského lva (1851) Řád Spasitele Řád svatého Josefa velkokříž Řadu Kristova
Politická příslušnost	Historická pravice
Manžel(ka)	Giulia Manzoniová
Rodiče	Cesare Taparelli d'Azeglio[1]
Příbuzní	Luigi Taparelli[1] a Roberto d’Azeglio[1] (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve svých historických prózách byl následníkem Alessandra Manzoniho, jehož dceru si vzal za manželku. Jako malíř byl ovlivněn romantismem, maloval historické a žánrové scény i krajiny.