Masové sledování

Masové sledování (též masový dohled nebo hromadné sledování) je všudypřítomný dohled, špehování, vstup do soukromí celé nebo podstatné části obyvatelstva. Dohled obvykle provádí vlády, často tajně, ale může být také prováděn také soukromou společností na příkaz vlády nebo z vlastního podnětu. Tato praxe může nebo nemusí být legální a může nebo nemusí vyžadovat svolení soudu nebo jiného nezávislého orgánu.

Zastánci masového sledování ho považují za nezbytné v boji proti terorismu, k předcházení sociálním nepokojům, ochraně národní bezpečnosti, v boji proti dětské pornografii a k ochraně dětí. Často je hromadné sledování podporováno těmi, kterým prospívá.

Masové sledovaní je na druhé straně široce kritizováno jako porušení práva na soukromí, omezení občanských a politických práv a svobod, a za jeho nezákonnost v některých právních a ústavních systémech. Existuje také obava, že rostoucí masový dohled povede k totalitnímu státu, kde je politický disent oslaben programy jako COINTELPRO.

Legitimita globálního sledování ze strany světových vlád byla v roce 2013 zpochybněna Edwardem Snowdenem, který zveřejnil rozsah monitorování internetu americkou NSA. Jeho odhalení vyvolalo debatu o občanských svobodách a právu na soukromí v digitálním věku.

Systémy masového dohledu podle zemí

  • Golden Shield Project (též Velký čínský firewall)
  • PRISM – systém americké NSA
  • SORM – ruský systém masového dohledu
  • NATGRID – indický systém
  • ECHELON – britský systém monitorováni satelitní komunikace

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mass surveillance na anglické Wikipedii.

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.