Maschalismos

Maschalismos (μασχαλισμός[1]) označuje úkony provedené na těle mrtvého člověka, které mu (podle přesvědčení toho, kdo je provádí) zabrání, aby mrtvý kohokoli pronásledoval po smrti. Mezi tyto úkony patří svazování, přikování k těžkému nebo nemovitému předmětu, zatěžkání těla např. kamenem nebo jeho uvržení do zabezpečené schrány, dále mrzačení, např. oddělení končetin či hlavy od těla, proklátí srdce, atd. nebo aplikace různých talismanů nebo postupů, jež mají hrozbu údajného posmrtného pronásledování odvrátit.

Maschalismos nebo důvody pro něj nemají jakýkoli vědecký nebo racionální základ; ten, kdo maschalismos provádí, tak činí z obav a utkvělých představ o tom, že zemřelý bude oživen jej bude pronásledovat.

Maschalismos lze najít v některých starořeckých dramatech. V širším pojetí se za něj dá považovat také (reálně i fiktivně vykonané) zaražení dřevěného klínu do srdce mrtvoly coby údajné opatření proti oživnutí upíra.