Mary Duras

Mary Duras se narodila v rodině českých Němců Adolfa Durase a Johanny Mysyk.[2] V roce 1916 nastoupila na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze k sochaři Josefu Drahoňovskému. O tři roky později byla jako jedna ze dvou historicky prvních žen přijata na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovala sochařství v ateliéru Jana Štursy. Po ukončení pražských studií v roce 1922 odjela spolu s přítelem, malířem Maximem Kopfem, do Drážďan, New Yorku a Paříže. Do Československa se vrátili v roce 1927. Manželi byli v letech 1927–1933. V roce 1938 se druhým manželem Mary Duras stal pražský podnikatel a intelektuál německo-židovského původu Arnold Schück. Na jeho radu se v roce 1939 nevrátila pobytu v Holandsku a odcestovala do Velké Británie. S manželem, který byl během války internován v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, se v roce 1945 vrátili do Prahy. V roce 1963 společně odešli přes Rakousko do Západního Německa. Usadili se v Hamburku. Po smrti manžela se v roce 1974 přestěhovala do Štýrského Hradce, kde také v roce 1982 zemřela.[2]

Před odchodem z Prahy se Mary Duras účastnila aktivit skupiny německy mluvících výtvarných umělců Die Pilger. V letech 1927–1928 byla členkou krátce existujícího spolku Junge Kunst, jehož vznikl inicioval její manžel Maxim Kopf, a následně vstoupila do nově založeného pražského spolku německy hovořících výtvarníků Prager Secession a také německého Berliner Sezession. První velkou výstavu v Československu měla spolu s Maximem Kopfem po návratu z Paříže v roce 1927 v Domě umělců v Praze, a následně v roce 1934 v Galerii dr. Feigla v Praze.[3] Čtyřikrát se zúčastnila Bienále v Benátkách a reprezentovala Československo na Světové výstavě v Paříži 1937.[4] Po válce se účastnila spíše velkých kolektivních přehlídek umění. Před definitivním odchodem do zahraničí samostatně vystavila své práce v roce 1961 v pražské Nové síni.[5]

Mary Duras se intezivně věnovala ženským figurálním námětům, zejména aktům a portrétům. Historik umění Petr Wittlich její tvorbu charakterizoval slovy: „Mary Duras měla ze Štursových žáků snad nejvíce smyslu pro přirozenou monumentalitu tělesnosti… její umělecký charakter se vyhýbá reflexi a evokuje fyzickou krásu zahleděním do životního děje… živějším pojetím se její plastiky odlišovaly od meziválečného neoklasicismu, který měl vesměs už silně akademické rysy.“[6] K jejím nevýznamnějším meziválečným dílům se řadí monumentální pískovcová socha Evy (1929–1930), kterou vytvořila pro zahradní terasu funkcionalistické vily podnikatele (mimo jiné majitele pekáren Odkolek) a otce jejího budoucího manžela Alexandra Schücka v Praze (architekti Ernst Mühlstein a Victor Fürth) [7].[8] Na berlínské výstavě s Berliner Sezession v roce 1930 dosáhla úspěchu s plastikou Dívka v okně, která je dnes v majetku Národní galerie v Praze).[3] .Během druhé světové války vytvořila v Anglii busty Winstona Churchilla, Edvarda Beneš, Jana Masaryka nebo její přítelkyně, rakouské a brzy nato britské malířky Marie-Louise von Motesiczky.[9][10] V této době vytvořila rovněž dřevěnou sochu Má vlast.[2]

• Národní galerie Praha
• Galerie Klatovy / Klenová
• Oblastní galerie Liberec