Martin Wágner

Narodil se do rodiny písmomalířů, dětství prožil v pražských Strašnicích. Po základní škole Brigádníků absolvoval Pražskou fotografickou školu a Střední odborné učiliště služeb sídlící v Praze 9, kde jej učil mimo jiné doc. Aleš Kuneš. Poté nastoupil na Institut tvůrčí fotografie.

Od dětství toužil po návštěvě států bývalého Sovětského svazu, na Podkarpatskou Rus se poprvé podíval v roce 1994. Od roku 1998 navštěvuje Rusko a Ukrajinu pravidelně, do roku 2012 sem cestoval 29x, přičemž se vždy soustředil na neturistické destinace. Fotografoval v místě bývalých sovětských gulagů Vorkutě, v několika komunitách sibiřských starověrců (komunity blízké americkým Amišům), vulkanology na Kurilských ostrovech, transsibiřskou magistrálu, zapadlou pekárnu Chlebozavod, solnou studnu, dobývání zlata v Partizansku, ropné vrty na Dálném Východě, sibiřské pastevce sobů, velrybáře na Čukotce, zamrzlý Bajkal, lov kachen na Angaře, plavbu zaoceánské nákladní lodi. Od roku 1994 pořídil 36 000 snímků; celý archiv má digitalizovaný a jsou toho 3 TB. Opakovaně uspěl v soutěži Czech Press Photo, naposledy v roce 2011.[1]

V posledních letech postupně opouští východ a zaměřuje se na dokumentování české krajiny a stop historického osídlení.

Wágner pracuje ve firmě zabývající se profesionálním tiskem výstavních fotografií. Mezi jeho stálou klientelu patří mimo jiné Karel Cudlín, Jiří Hanke nebo Dana Kyndrová.