Martin Půta

V roce 1989 dokončil studium na libereckém Gymnáziu F. X. Šaldy. V letech 1992–2002 pracoval jako technolog a vedoucí výroby ve firmě Vulkan Hrádek. Žije v Hrádku nad Nisou, je ženatý a má tři dcery. V roce 2010 dokončil studium oboru Veřejná správa na Metropolitní univerzitě v Praze a získal titul bakaláře[1].

V roce 2002 byl Martin Půta za uskupení Hrádek potřebuje změny! zvolen starostou města Hrádek nad Nisou, post obhájil i v roce 2006 a 2010. Od roku 2005 je členem Rady Euroregionu Nisa, v roce 2007 se stal jeho místopředsedou[2] a v roce 2011 pak jeho předsedou.[3]

Ve volebním období 2004–2008 byl členem Výboru hospodářského a regionálního rozvoje zastupitelstva Libereckého kraje.[4]

Od roku 2007 je Půta členem zastupitelstva Libereckého kraje. V letech 2007–2011 působil jako předseda Sdružení obcí Libereckého kraje, nyní je jeho místopředsedou.

V letech 2004–2008 byl členem Strany pro otevřenou společnost, od roku 2008 je členem politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj, v krajských volbách 2012 za něj kandidoval na post hejtmana Libereckého kraje. Ve volbách zvítězil.[5]

Dne 27. listopadu 2012 byl zvolen novým hejtmanem kraje. Okolnosti volby provázely nejasnosti a bojkot některých zastupitelů.[6] V návaznosti na zvolení do funkce hejtmana rezignoval 19. prosince 2012 na funkci starosty Hrádku nad Nisou.[7]

V březnu 2014 vystoupil z hnutí Starostové pro Liberecký kraj a vstoupil do hnutí Starostové a nezávislí. Důvodem byla skutečnost, že české zákony nedovolují členství ve dvou politických organizacích a Půta chtěl kandidovat na předsedu STAN.[8] Dne 28. březnu 2014 byl všemi 160 hlasy na VI. Republikovém sněmu v Průhonicích u Prahy skutečně zvolen do čela STAN.[9]

Dne 30. dubna 2014 byl zvolen místopředsedou Asociace krajů ČR.[10] V komunálních volbách v roce 2014 obhájil jako člen STAN na kandidátce subjektu "Hrádek potřebuje změny!" post zastupitele města Hrádku nad Nisou (v rámci kandidátky získal nejvíc preferenčních hlasů).[11]

Z pozice člena hnutí STAN vedl v krajských volbách v roce 2016 kandidátku hnutí Starostové pro Liberecký kraj a podařilo se mu volby v Libereckém kraji vyhrát.[12][13] Vítězné hnutí Starostové pro Liberecký kraj uzavřelo krajskou koalici s druhým hnutím ANO 2011, čtvrtou ČSSD a pátou ODS. Následně byl dne 22. listopadu 2016 zvolen po druhé hejtmanem Libereckého kraje (obdržel 30 hlasů od 41 přítomných zastupitelů).[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za hnutí STAN na posledním místě kandidátky v Libereckém kraji.[15] Získal 4 470 preferenčních hlasů, skončil první v rámci kandidátky a stal se poslancem.[16] Svého poslaneckého mandátu se ale 24. listopadu 2017 vzdal s tím, že se chce i nadále věnovat regionální politice.[17][18] Ve Sněmovně jej nahradil Petr Pávek.

Dne 6. listopadu téhož roku ukončil také své členství v hnutí STAN a vrátil se zpět k hnutí Starostové pro Liberecký kraj, o den později byl zvolen novým předsedou hnutí.[19] V komunálních volbách v roce 2018 obhájil jako člen hnutí SLK na kandidátce subjektu „Hrádek potřebuje změny!“ post zastupitele města Hrádek nad Nisou.[20]

V krajských volbách v roce 2020 byl opět lídrem kandidátky hnutí Starostové pro Liberecký kraj v Libereckém kraji. Strana volby vyhrála se ziskem 38,57 % hlasů, post krajského zastupitele tak obhájil.[21][22] Dne 3. listopadu 2020 se stal po třetí hejtmanem Libereckého kraje, získal 30 hlasů od 44 přítomných zastupitelů. Koalici vytvořili první Starostové pro Liberecký kraj, třetí Piráti a čtvrtá ODS.[23]

Dne 18. listopadu 2014 Policie ČR Martina Půtu obvinila na základě podezření z přijetí úplatku v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci.[24] Do doby, než se situace vyjasní, pozastavil Půta své předsednictví Starostů a nezávislých (hnutí mezitím vedl jeho 1. místopředseda Petr Gazdík).[25] Proti obvinění podal stížnost.[26] V prosinci 2015 odstoupil z čela hnutí Starostové a nezávislí, přičemž funkci nevykonával už od listopadu 2014, kdy mu bylo sděleno obvinění.[27]

V únoru 2017 policie předala státnímu zástupci návrh na podání obžaloby na Půtu, dalších 13 lidí a čtyři firmy. Policie ho vinila z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby.[28] V květnu 2020 byl krajským soudem spolu s ostatními účastníky případu obžaloby zproštěn.[29] Avšak dne 19. listopadu 2020 na základě odvolání státního zástupce Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek zrušil.[30]