Martin Kuthen ze Šprinsberku

Na Karlově univerzitě dosáhl bakalářského titulu, poté působil jako vychovatel u Zdeňka Lva z Rožmitálu, přičemž navštívil Německo, Itálii a Francii. Dostal se do přízně družiny Jana Hodějovského, též krále (dostal v roce 1541 šlechtický přídomek). Roku 1542 byl přijat za měšťana Starého Města a živil se jako ingrosátor městských knih, hmotně se mu dařilo, ještě pro přilepšení si otevřel obchod s plátnem.

V jeho díle má zvláštní místo skládání epigramů, kde často vystupuje proti svým (četným) nepřátelům. I přes jeho poměrně četné spory je jeho hlavní dílo Kronika o založení země České a prvních obyvatelích země (vydáno 1539 v Praze) vcelku sterilní a vyhýbá se všem sporným otázkám náboženským. Dílo má především pozitivum, že si v něm autor jako první povšiml, že slovanské osídlení české země nemůže být původní, další zvláštností je, že Kuthen vyslovuje odvážnou myšlenku, že měšťané jsou starobylejší stav než šlechtický. I přes svoji povrchnost, bylo dílo v měšťanské vrstvě oblíbené, v roce 1585 si Kuthenovu kroniku vybral Daniel Adam z Veleslavína pro své Kroniky dvě o založení země české.

• Martin Kuthen ze Šprinsberku v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)
• ŠIMÁK, J. V. O kronice Martina Kuthena ze ze Šprinsberka. ČČM 88, 1914, s. 384-404.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Kuthen ze Šprinsberku