Martin Ferdinand Chvátal

Martin Ferdinand Chvátal (v němčině Martin Ferdinand Quadal; někdy též špatně uváděn jako Martin Ferdinand Chvádal; 28. října 1736 Němčice nad Hanou[1]11. ledna 1818 Petrohrad) byl malíř, kreslíř a grafik pozdního baroka a klasicismu moravského původu, cestující po Evropě a v závěru kariéry žijící v Petrohradě.[2]

Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny, 1799, Saratovské muzeum)
Martin Ferdinand Chvátal
M. F. Chvátal: Autoportrét
Jiná jménaMartin Ferdinand Quadal
Narození28. října 1736
Němčice nad Hanou
Úmrtí11. ledna 1808 (ve věku 71 let), méně pravděpodobně 1811
Petrohrad
NárodnostMoravská
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
RodičeAdam a Anna Chvátalovi
Manžel(ka)Sofie Grandbeková
Hnutíbaroko
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v selské rodině Adama a Anny Chvátalových[1] v Němčicích nad Hanou, v dnešním domě čp. 69 na Komenského náměstí). Prvního vzdělání se mu dostalo na němčické faře.[3] V letech 1758-1762 vystudoval malířství a sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde také v letech 1786-1790 žil. Ve studiu malby pokračoval roku 1767 ve Francii. Dále cestoval po Německu, Anglii, Irsku, Francii, Nizozemí a Itálii. Mezi lety 1797 a 1804 pobýval v Petrohradě, poté strávil dva roky v Londýně, kde portrétoval anglického krále a členy šlechtických rodin.[4] a znovu v Petrohradě, kde žil až do své smrti. Byl tam dvorním malířem ruského cara Pavla I. a maloval také portréty členů jeho rodiny a dvorské šlechty. Byl jmenován čestným členem několika uměleckých akademií v Evropě.[5]

Itinerář cest

  • Vídeň do roku 1763
  • Paříž 1767
  • Londýn 1771-1773
  • York
  • Dublin 1779
  • Florencie 1783
  • Řím 1783
  • Neapol 1784 (na dvoře místodržitele)
  • Vídeň 1786-1790
  • Bath 1791
  • Londýn 1793
  • Den Haag 1793 - 1795 (doloženo několik objednávek pro nizozemské zákazníky)
  • Kasteel Middachten 1795
  • Hamburk 1796
  • Petrohrad 1796-1809

Dílo

Byl významným a oblíbeným kabinetním malířem žánrových portrétů ve stylu klasicismu, často se zvířaty. Obrazy signoval M. F. Quadal.

  • Skupinová podobizna rakouské generality v čele s císařem Josefem II. a Františkem II. u Münchendorfu, 1786
  • Anglický král Jiří III. s družinou, Královská sbírka Londýn
  • Album studií domácích i divokých zvířat podle přírody, mědirytiny, Londýn 1793
  • Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny (1799), Muzeum v Saratově
  • Malíři a sochaři při práci v ateliéru aktu vídeňské akademie u sv. Anny, 1786
  • Čtyři autoportréty; dva z nich s loveckým psem na klíněː první s ohařem, v Cincinnati Art Museum (1788), dva v Puškinově muzeu v Moskvě (1798).[6]. Také další osoby maloval v polopostavě se psemː
  • Portrét vídeňského mecenáše a zakladatele galerie, hraběte Antonína Lamberga Sprinzensteina, datovaný v Neapoli roku 1784.
  • Portrét Michaila Rumjanceva se špicem
  • Portrét Karla B. knížete z Lichtenštejna
  • Portréty knížete Nikolaje Ivanoviče Saltykova, jeho manželky a dcery

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o křtu, farnost Němčice nad Hanou, MZA
  2. Martin Ferdinand Chvátal [online]. abART [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
  3. Martin Ferdinand Chvátal - malíř a grafik [online]. Město Němčice nad Hanou [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
  4. Portrét člena rodiny Taylorů v aukci Invaluablec
  5. VALLENTIN, Franz. Quadal, Martin Ferdinand - Deutsche Biographie [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (německy)
  6. Puškinovo muzeum v Moskvě

Literatura

  • ZAPLETAL, Florian. Světový malíř - Hanák, listy z dějin moravského baroku. Olomouc: [s.n.], 1914. 90 s. Dostupné online. Vyšlo v "Pozoru" od 19. března do 23. dubna 1914.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.