Marta Foučková
Marta Foučková (* 14. září 1937) je česká psycholožka, bývalá vysokoškolská pedagožka, regresní terapeutka, spisovatelka duchovní literatury a autorka dvou knih. Český klub skeptiků Sisyfos jí v roce 2001 udělil Zlatý Bludný balvan za propagování pseudovědy.[1]
PhDr. Marta Foučková | |
---|---|
Narození | 14. září 1937 (84 let) Československo |
Bydliště | Strašnice |
Národnost | česká |
Vzdělání | vysokoškolské |
Povolání | psycholožka, pedagožka, spisovatelka, terapeutka |
Ocenění | Bludný balvan (2001) |
Děti | 2 |
Web | www.martafouckova.cz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
Dětství
Dětství prožila se svými rodiči na venkově na samotě Doly poblíž Divišova. Byla vychovávána v katolické víře.
Vzdělání
Navštěvovala obecnou a měšťanskou školu v Divišově. Poté studovala na gymnáziu, kde v roce 1958 odmaturovala. Po gymnáziu se podle svých slov hlásila na Pedagogickou fakultu do Českých Budějovic, ale nebyla podle svého tvrzení přijata z politických důvodů, i když výsledek její přijímací zkoušky byl podle jejího tvrzení ohodnocen na výbornou.[2] Následně pracovala jako učitelka. Později byla přijata na Filozofickou fakultu obor psychologie, kde v roce 1965 promovala. Ve své diplomové práci, kterou napsala pod vedením docentky Taxové, se zaměřila na zkoumání malých dětí v jeslích, v dětském domově a domácí péči o dítě.[3]
Kariéra
Po promoci nastoupila do třídícího Dětského domova (dnes Diagnostický ústav).
Pracovala částečně i jako vysokoškolská učitelka. Přednášela pedagogiku a psychologii na ČVUT a VŠCHT v Praze. Působila externě také v Psychoenergetické laboratoři profesora Františka Kahudy. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století učila na Ústavu pro doškolování pracovníků ČVUT v Praze, zejména v oblasti pedagogického minima pro mladé učitele ČVUT Praha.[zdroj?]
V osmdesátých letech se jednalo o Výzkumný ústav inženýrského studia, učila pedagogiku a psychologii studenty DPS.
Za komunistického režimu začala pracovat jako první s pseudovědeckou[4] metodou tzv. "hlubinné psychoterapie", v tomto pojetí šlo o terapii pomocí návratů do minulých životů. Její název si nechala v roce 1994 registrovat jako ochrannou známku průmyslového vlastnictví pod názvem „Hlubinná terapie - reinkarnační regrese“,[5] ta však expirovala v roce 2003.
Rodinný život
Ve 3. ročníku na vysoké škole potkala svého budoucího manžela. Vzali se, za dva roky porodila dceru a v roce 1967 syna Daniela Dederu. Ten napsal knihu Dech života (2003).[6]
Kritika
V roce 2001 obdržela společně s PhDr. Marií Říhovou Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců Českého klubu skeptiků Sisyfos za "příkladnou útěchu" lidem v neštěstí: „Čím větší neštěstí vás potkalo, tím větší jste byl zrůda v minulém životě.“[4]
Odkazy
Reference
- Zasvěcenci dostali počtvrté Bludné balvany
- PhDr. Marta Foučková v pořadu ČR 6 – Pamětníci: (Příběhy lidí, jejichž osudy nesmí být zapomenuty)
- PhDr. Marta Foučková na Astrikit.cz
- Bludný balvan za rok 2001 - podrobné zdůvodnění
- Novinky.cz: Terapie minulými životy může vyléčit psychózy a deprese
- http://www.cbdb.cz/autor-27687-daniel-dedera
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marta Foučková
- Oficiální stránky Marty Foučkové
- Marta Foučková v Databázi knih
- Zasvěcenci dostali počtvrté Bludné balvany - viz „O zlato se dělily dvě psycholožky“
- Okultní terapie jako pouťová atrakce