Maror

Maror (hebrejsky: מָרוֹר) představuje hořké byliny, které jsou jedeny při Sederové večeři o židovském svátku Pesach. Podle Božího přikázání měli židé jíst na Hospodinovu počest pesachového beránka (pesach korban) spolu s nekvašeným chlebem (maces) a hořkými bylinami (מְרֹרִים, merorim) při památeční hostině, která má být slavena každým rokem.[1] Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Tuto symboliku ještě zvyšuje namáčení maroru do charosetu. Typy zeleniny, z kterých se získává maror uvádí Talmud (Pesachim 39a). Tradičně se používá hlávkového salátu nebo křenu. Z dalších vhodných jsou například čekanka a pampeliška. Obě byliny jsou výslovně zmíněné v Mišně.

Tři druhy maroru.
Sederový talíř

Slovo maror pochází z hebrejského מַר – mar, což znamená "hořký, trpký".[2]

Podle Hagady, tradičního textu, který se čte při Sederu a který vysvětluje podobu a zvyky Sederu, maror symbolizuje hořkost otroctví v Egyptě. Následující verš z Tóry v českém rabínském překladu zdůrazňuje tuto symboliku: „A tak zhořkly jejich životy těžkou prací s maltou, cihlami a prací všeho druhu na poli…“.[3]

Seder

Během Sederu jíme maror tak, že jej namáčíme do charosetu (směs strouhaných jablek, oříšků, zázvoru, skořice a vína), jež má symbolizovat hlínu, z níž židé v egyptském otroctví vyráběli cihly.

Odkazy

Související články

Reference
  1. Ex 12, 8 (Kral, ČEP)
  2. PÍPAL, Blahoslav. Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu. Praha: Kalich, 2006. ISBN 80-7017-029-8. S. 94.
  3. Ex 1, 14 (Kral, ČEP)

Literatura
  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
  • PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé – Dějiny a kultura. Praha: Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.