Walter Scott
Sir Walter Scott, 1. baronet (15. srpna 1771, Edinburgh – 21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární.
Walter Scott | |
---|---|
Raeburnův portrét Waltera Scotta | |
Narození | 15. srpna 1771 Edinburgh, Skotsko, Spojené království |
Úmrtí | 21. září 1832 (ve věku 61 let) Abbotsford, Skotsko, Spojené království |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Dryburgh Abbey |
Povolání | básník, prozaik, romanopisec |
Národnost | skotská |
Alma mater | Edinburská univerzita |
Literární hnutí | romantismus |
Významná díla | Srdce Edinburghu, Ivanhoe, Nevěsta z Lammermooru, Quentin Durward |
Partnerka | Charlotte Carpenterová (Charpentierová) |
Rodiče | Walter Scott[1][2] a Anne Rutherford[1][2] |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Plné texty děl na Projektu Gutenberg | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na skotsko-anglickém pomezí, kde si velmi oblíbil pohádky a lidovou slovesnost. V roce 1792 absolvoval práva na edinburské univerzitě, stal se právníkem a v letech 1806–1830 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem lordem Byronem, který svým revolučním romantismem do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu.
Začínal jako romantický básník. Již jeho kniha z roku 1805 Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) se stala bestselerem (za 4 roky se prodalo 21 000 výtisků). Vrcholem jeho básnické tvorby je Jezerní panna (The Lady of the Lake) z roku 1810, v níž se panovník zamiluje do skotské horalky.
V roce 1814 vydal anonymně dílo Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or Tis Sixty Years Since), v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů. V krátkém době vydává díla Guy Mannering (1815), Starožitník (1816), Rob Roy (1817), Ivanhoe (1819) a tři řady románů, kterým dal souhrnný název Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord). První řada obsahuje např. román Černý trpaslík 1816) a Puritáni (1816), druhá pak vrcholný Scottův román Srdce Edinburghu (1818) a ve třetí jsou zase romány Pověst o Montrosovi (1819) a Nevěsta z Lammermooru (1819). Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal romány jako je např. Talisman (1825) nebo Kráska z Perthu (1828).
Svým smýšlením byl konzervativec, který přes silné vlivy romantismu realisticky líčil velká historická hnutí a krize feudálního středověku a svým dílem ovlivnil celý literární svět první poloviny 19. století.
Dílo
Poezie
- Lidové zpěvy skotského pohraničí (1802–1803, Minstrelsy of the Scottish Border) – sebrané skotské balady.
- Píseň posledního skotského barda (1805, The Lay of the Last Minstrel).
- Marmion (1808) – popisuje bitvu mezi Angličany a Skoty na Floddenském poli v roce 1513, ve které zvítězili Angličané a byl zabit skotský král Jakub IV. Stuartovec.
- Jezerní paní (1810, The Lady of the Lake) – toto dílo zaznamenalo velký úspěch, avšak Byron se svými poémami Scotta předčil, proto si Walter vybírá nový žánr – historické povídky a romány.
Historické romány
- Waverley (1814), autorova románová prvotina, která zachycuje povstání ve Skotsku v roce 1745. Dílo má již typické rysy autorovy tvorby: dokonalé zachycení doby, věrné zachycení historických skutečností a napínavě rozvíjený děj.
- Guy Mannering (1815).
- Puritáni (1816, Old Mortality).[3]
- Černý trpaslík (1816, The Black Dwarf).
- Starožitník (1816, The Antiquary).
- Rob Roy (1817), román zachycující život jednoho ze skotských národních hrdinů, vůdce skotských horalů Roberta Roye, bojujícího proti Angličanům na počátku 18. století.
- Srdce Edinburghu (1818, The Heart of Midlothian), vrcholný autorův román, jehož děj se odehrává v letech 1736–1751 a líčí dojemný příběh dvou sester, z nichž mladší je odsouzena k smrti a starší jí osobní obětavostí vyprosí u londýnského soudního dvora milost.
- Ivanhoe (1819), nejznámější autorův román
- Nevěsta z Lammermooru (1819, The Bride of Lammermoor), román se stal podkladem pro operu Lucie z Lammermooru italského skladatele Gaetana Donizettiho
- Pověst o Montrosovi (1819, A legend of Montrose), román, jehož děj se odehrává ve Skotsku v roce 1644 za anglické občanské války. Ústředním motivem tohoto románu je reakčně monarchistické povstání skotských horalů, které podle autorova názoru bylo již předem odsouzeno k nezdaru pro neorganisovanost a rodové nepřátelství.
- Opat (1820, The Abbot), román líčící osudy skotské královny Marie Stuartovny.
- Klášter (1820, The Monastery).
- Kenilworth (1821), román odehrávající se „v dobách staré, veselé Anglie“ za panování královny Alžběty I. působí živou kresbou prostředí a dějem plným dobrodružství a napětí.
- Pirát (1821, The Pirate), historický román odehrávající se kolem roku 1700 na Shetlandách a Orknejích.
- Quentin Durward (1823), historický román odehrávající se ve Francii v době vlády Ludvíka XI. a osou jeho děje je soupeření Ludvíka XI. s burgundským vévodou Karlem Smělým. Podle románu napsal roku 1888 belgický skladatel François-Auguste Gevaert stejnojmennou operu.
- Talisman (1825, The Talisman), román odehrávající se v Sýrii a Palestině za třetí křížové výpravy (1189–1192), kterou vedl anglický král Richard I. Lví srdce.
- Woodstock (1826).
- Krasavice z Perthu (1828, The Fair Maid of Perth), román se stal podkladem pro operu George Bizeta.
- Hrabě pařížský (1832, Count Robert of Paris).
Románové kroniky
- Chirurgova dcera (1827, The Surgeon's Daughter).
- Vdova z Vysočiny (1827, The Highland Widow).
Rozhlasová zpracování
- Zdeněk Kovár: Historka šumaře Willieho, volně na motivy stejnojmenné povídky Waltera Scotta, překlad Květa Marysková, hudba Petr Mandel, dramaturgie Ivan Hejna, režie Karel Weinlich. Hrají: Rudolf Pellar, Petr Pelzer, Lukáš Hlavica, Pavel Soukup, Antonín Hardt, Jiří Holý, Stanislav Oubram, Stanislav Fišer, Petr Šplíchal, Simona Stašová, Markéta Košťáková, Josef Somr, Zdeňka Sajfertová, Roman Peterka a Tomáš Pergl. Český rozhlas, 1999.[4]
Odkazy
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- Kindred Britain.
- Záznam o románu Puritáni v katalogu NK ČR
- Walter Scott: Historka šumaře Willieho Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine na stránkách Českého rozhlasu
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Scott na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Walter Scott
- Digitalizovaná díla Waltera Scotta v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- https://web.archive.org/web/20060516093148/http://www.kirjasto.sci.fi/wscott.htm (anglicky)