Marios Christou

Marios Christou (* 14. dubna 1978, Nikósie, Kypr) je v Praze žijící hudební pedagog, skladatel a sbormistr kyperského původu.

PhDr. Marios Christou, Phd.
Manželé Marios a Anna Christouovi, Praha říjen 2009
Základní informace
Narození14. dubna 1978 (44 let)
Nikósie, Kypr Kypr
Žánryhudební moderna, pravoslavná hudba
Povoláníhudební skladatel, sbormistr, hudební teoretik, hudební pedagog
Nástrojeklavír
Hlasový obortenor
Aktivní roky2005-dosud
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání

Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři u prof. Jiřího Gemrota (v letech 2005-2010) a na pražské HAMU u prof. Václava Riedlbaucha (v letech 2008-2011). Dirigování na Pražské konzervatoři u Hynka Farkače a sbormistrovství u Miroslava Košlera (v letech 2005-2010) a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor hudební výchova a sbormistrovství u Marka Valáška (v letech 2001-2006).

V letech 2006-2010 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie a pedagogika, disertační práce na téma "duchovní minimalismus" (Holy Minimalism, Arvo Pärt, Henryk Górecki).

Umělecká činnost a pedagogická
Marios Christou při zkoušce na premiéru Řecké mše (Missa Graeca), Rudolfinum

V roce 2005 založil vokálně-instrumentální těleso Philokallia, jehož je uměleckým vedoucím. Těleso se skládá z ženského pěveckého sboru a hudebníků, kteří se zaměřují převážně na soudobou hudbu a hudbu pravoslavných autorů.

Od roku 2006 je sbormistrem chrámového sboru pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

V letech 2009-2015 vedl sdružení Damaskinos, zaměřeného na všechny formy umění v pravoslaví (hudba, ikonobrazectví, kinematografii s pravoslavnou tematikou apod.).

V roce 2010 založil hudební festival pravoslavné hudby Archaion kallos („Starobylá krása“), který se koná každoročně v říjnu v chrámu svatých Cyrila a Metoděje.

Zabývá se hudební teorií (byzantská hudba, duchovní minimalismus ad.), zejména pak duchovní vokální tvorbou skladatelů Arvo Pärta, Henryka Mikołaje Góreckého, či Alfreda Schnittkeho a také hudbou byzantských autorů. Přednáší teorii pravoslavné (byzantské a postbyzantské) hudby na Karlově univerzitě v Praze.

Od roku 2020 učí na Arcibiskupském gymnáziu v Praze.

Tvorba

Jeho skladatelská tvorba zahrnuje především řecké pravoslavné duchovní vokální skladby, nebo také úpravu tradičních liturgických řeckých a kyperských skladeb, písní a hymnů.

Dílo

Publikační činnost
  • Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl ve výuce hudební výchovy – integrace minulosti a přítomnosti, In: Kontexty hudební pedagogiky II, ss. 61–65, Praha 2007, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-7290-324-5.
  • Polystylovost v tvorbě H. M. Góreckého, In: Kontexty hudební pedagogiky III, ss. 190–195, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Praha 2009, ISBN 978-80-7290-323-8.
  • Soudobá hudba jako součást vzdělání dnešního pedagoga – Tvorba Alfreda Schittkeho a její význam pro učitele hudební výchovy, In: Inovace v hudební pedagogice a výchově k poctě Lea Kestenberga, ss. 139–143, Olomouc 2008, Univerzita Palackého v Olomouci – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-903776-5-3.
  • Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl v hudební výchově, In: Hudební výchova. Roč. 15, č. 3, 2007, ss. 44–46, Praha, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISSN 1210-3683.
  • Tintinnabuli styl Arvo Pärta jako jeden z projevů nové tonality, Cantus. Roč. 20, č. 2, 2009, ss. 33–36.
  • Symetrie v tvorbě Bély Bartóka, In: Hudební teorie dnes a zítra, ss. 97–116, Akademie múzických umění v Praze, 2010, ISBN 978-80-7331-195-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.