Marie Tudorovna (Hugo)

Marie Tudorovna (1833, Marie Tudor) je romantická divadelní hra o třech jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Victora Huga. Hra je napsaná v próze a její titulní postavou je anglická královna Marie I. Tudorovna, nazývaná Krvavá Marie (Bloody Mary)[1][2].

Marie Tudorovna
scéna ze hry
Základní informace
Původní názevMarie Tudor
AutorVictor Hugo
Žánrromantické melodrama
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Premiéra6. listopadu 1833
Místo premiéryPaříž, Théâtre de la Porte-Saint-Martin
PřekladJan Kaláb roku 1922
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hra měla premiéru 6. listopadu roku 1833 v pařížském divadle Théâtre de la Porte-Saint-Martin a ještě téhož roku vyšla knižně. Jedná se o jakési historické melodrama. V dramatu vystupují historické i smyšlené postavy a historická kulisa je jen záminkou k rozvíjení příběhů plných děsivých scén a efektů. Setkáváme se zde se scénami z vězení a z popraviště, se zvoněním umíráčku, s třeskem dělových ran atp. Pod melodramatickým povrchem se však skrývá romantický princip dvou světů, aristokratického a světa prostých lidí. Proti bezohledné, nemorální, bezcharakterní a sobecké královně stojí v protikladu čistý a nezištný charakter prostého londýnského řemeslníka, zvysoka převyšující královnu a jejího milence svou nezištností, poctivostí, odvahou, obětavostí i pojetím lásky.[1]

Obsah hry
Kostým Marie Tudorvny z roku 1833
Kostým Jeanne z roku 1833

Hra se odehrává v Londýně během tří dnů roku 1553. Katolická anglická královna Marie Tudorovna udržuje milostný vztah s italským dobrodruhem Fabianem Fabianim. Šlechtici na královském dvoře se snaží Fabiana odstranit a spoléhají přitom především na Simona Renarda, španělského velvyslance v Anglii, který zde organizuje svatbu Marie Tudorovny s princem Filipem, pozdějším španělským králem Filipem II.

Fabiano však svádí dívku jménem Jeanne, sirotka, kterého vychovává řezbář Gilbert. Fabiano totiž zjistil, že Jeanne je dědičkou zavražděného lorda Talbota, který svůj majetek svěřil koruně. Gilbert Jeanne miluje, chce si jí vzít a nechtěně se stane nástrojem Simona Renarda. Ten mu vymůže slyšení u královny, kde Gilbert odhalí Fabianovo počínání a žádá pro Jane její majetek a sňatek s Fabianim. Královna, zaslepená bolestí nad zradou svého oblíbence, nechá Fabiana a Gilberta uvěznit v Toweru jako spiklence.

Fabiano je odsouzen k smrti, ale královna se rozhodne jej zachránit. Snaží se namísto něho dostat na popraviště Gilberta. Jeden z vězňů je v masce vyveden z vězení a popraven. Zoufalá královna doufá, že byl popraven Gilbert, Jane, která si uvědomí, že Gilberta miluje, doufá, že obětí je Fabiano. Přichází Simon Renard a oznamuje, že z důvodů záchrany Anglie nechal popravit Fabiana.

Adaptace

Hudba

Film a televize

České inscenace a vydání

Odkazy

Reference
  1. Victor Hugo: Dramata, SNKLU, Praha 1964, doslov Vladimíra Bretta, str. 539-540.
  2. Jan O. Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století I., Academia, Praha 1966, str. 239.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.