Marta Gottwaldová

Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová, (17. září 1899 Kopřivnice[1]28. října 1953 Praha[1]) byla první dáma Československa a manželka čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda.

Marta Gottwaldová
3. první dáma Československa
V roli:
14. června 1948  14. března 1953
PředchůdkyněHana Benešová
NástupkyněMarie Zápotocká

Narození17. září 1899
Kopřivnice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1953 (ve věku 54 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
ChoťKlement Gottwald (1928–1953)
DětiMarta Čepičková
PříbuzníAlexej Čepička (zeť)
CommonsMarta Gottwaldová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Marta Gottwaldová a Klement Gottwald (Krym, 1948)

Život

Marie Holubová se narodila se jako nemanželské dítě Rosalii Holubové, chudé vdově po čeledínu Augustinu Žitníkovi,[1] v Kopřivnici. Přestože dostala jméno Marie, začala si později říkat Marta. Pokoušela se vyučit číšnicí, ale učení nechala a začala pracovat jako služka. Svého manžela poprvé potkala v roce 1919 a již o rok později se jim narodila dcera Marta, o niž se musela starat sama, protože Gottwald po svatbě netoužil, i když otcovství přiznal. Žít spolu začali až v roce 1924, vzali se 21. března 1928.[2][3]

Do Komunistické strany Československa nikdy nevstoupila. Gottwald měl v demokratické první republice nálepky politického „štváče, rebela a buřiče“.[4] Po nástupu druhé republiky v říjnu 1938 a úředním rozpuštění KSČ s ním odletěla 1. listopadu téhož roku přes Paříž a Londýn do Moskvy,[3][4] kde se stal tajemníkem exekutivy Komunistické internacionály. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí armádní generál a ministr.

Poté, co byl Klement Gottwald zvolen v červnu 1948 prezidentem republiky, plnila roli první dámy. Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, nikdy se ji ale nepodařilo dosáhnout její elegance a popularity. Po justiční vraždě Rudolfa Slánského podporovala jeho vdovu Josefu.[3]

Zemřela v říjnu 1953, několik měsíců po svém manželovi na onkologické onemocnění. Její lékař uvedl, že šlo o rakovinu ženských orgánů, ale jiné zdroje uvádějí, že se jednalo o karcinom štítné žlázy,[3] jenž se podílel na obezitě.

Odkazy

Reference

  1. Kopřivnice, matrika N, 1892-1900, snímek 188, Matriční záznam o narození a křtu
  2. Marta Gottwaldová si nechávala říkat „milostivá paní” [online]. iDNES, 2008-01-29. Dostupné online.
  3. MRÁKOTOVÁ, Jana. Marta Gottwaldová: První dáma, která vkusem a noblesou rozhodně neoplývala, ale výborně mastila karty. G.cz [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
  4. KADLEC, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Kruh, 1991. S. 156–162.

Literatura

  • KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopln. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Marta Gottwaldová (1899–1953). Paní zvláštního ražení, s. 149–185.
  • ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0.
  • FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Marta Gottwaldová, s. 50.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.