Mariamné

Mariamné (podle jiného řeckého přepisu Mariammé, hebrejsky מִרְיָם, Mirjam) (kolem 54 př. n. l. – 29 př. n. l.) byla druhá manželka krále Heroda Velikého. Rodem patřila do tradičního vládnoucího rodu Hasmoneovců. Její otec byl Alexandr a jeho sestřenice Alexandra byla její matka. Herodes měl s Mariamné pět dětí, tři syny a dvě dcery a nechal po ní pojmenovat i jednu z věží nově zbudovaného jeruzalémského opevnění. Přesto ji nechal nakonec popravit.

Mariamné
Úmrtí29 př. n. l.
Povolánípanovnice
ChoťHerodes Veliký
DětiAristobulus IV
Alexandr
Salampsio
Cypros
RodičeAlexander of Judaea a Alexandra Hasmonejská
RodHasmoneovská dynastie
PříbuzníAristobulus III of Judea (sourozenec)
Herod of Chalcis, Herodes Agrippa I., Aristobulus Minor, Herodiada a Mariamne III (vnoučata)
Funkcekrál
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie
Hasmoneovský rod od jejího praděda Alexandra Jannaie

Sňatek s princeznou Mariamné se Herodovi hodil[1], neboť mu pomohla zlegalizovat jeho nárok na židovský trůn. Herodes se do Mariamné zamiloval, avšak hrdá Mariamné a její matka Alexandra Herodem i jeho sestrou Salomé opovrhovaly[2] pro jejich nízký původ. Matka Heroda i jeho sestra Salomé nesnášely Mariamné a Alexandru pro jejich povýšenost, a proto na Mariamné donášely[3].

Nezůstalo jen u pomluv a intrik, brzy došlo i na vraždy. Zavražděn byl například i děd Mariamné, Hyrkanos.[4]Za záhadných okolností utonul v palácovém bazénu i mladší bratr Mariamné, Jonatan[5]. Jonatan zemřel ve chvíli, kdy byl jmenován při slavnostní hostině veleknězem.

Herodes byl povolán do Říma k zodpovědnosti Augustem za podporu vojevůdce Marka Antonia a jeho milenky Kleopatry během občanské války.[6] Herodes při pozdější cestě za Antoniem vydal ze žárlivosti tajný příkaz, aby po jeho případné smrti byla zabita i Mariamné.[7] Ta se však o tomto příkazu dozvěděla. Po jeho návratu byla Mariamné Herodovou sestrou Salomé obviněna z cizoložství a ten ji nechal zabít.[8]

Od té doby se psychický stav Heroda značně zhoršil[9] a systematicky vybíjel rod Hasmoneovců. Dokonce nechal po intrikách svého prvorozeného syna Antipatra pro údajnou vzpouru zabít i své dva syny Aristobúla a Alexandra[10], poslední prince z Hasmoneovského rodu. Byli pohřbeni v pevnosti Alexandreion (Sartaba), kde je možná i hrob Mariamné.[11] Ještě těsně před smrtí nechal Herodes popravovat své odpůrce, včetně syna Antipatra[12], jehož všechny intriky byly prozrazeny.

Odkazy
Pevnost Alexandreion (Sartaba), možné místo hrobu Mariamné

Reference
  1. FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská /I., Praha 1990, I 241; dále jen Válka.
  2. Válka I 436, 438
  3. Válka I, 439
  4. Válka I, 433–434
  5. Válka I, 437
  6. Válka I, 386–400
  7. Válka I, 441
  8. Válka I, 443
  9. Válka I, 444
  10. Válka I, 551
  11. NEGEV, Avraham (ed.), Archaelogical Encyclopedia of the Holy Land, Jerusalem 1972, s. 22
  12. Válka I, 664

Literatura
  • SEGERT, Stanislav. Starověké dějiny židů. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8.
  • FLAVIUS, Josephus, Válka židovská I., Praha: Svoboda, 1990, ISBN 80-205-0118-5

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.