Maria Rosa Coccia

Maria Rosa Coccia (4. ledna 1759 Řím – listopad 1833? tamtéž) byla italská cembalistka a skladatelka.

Maria Rosa Coccia
Základní informace
Narození4. ledna 1759
Řím
Úmrtílistopad 1833 (ve věku 74 let)
Řím
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatelka, muzikoložka a cembalistka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Maria Rosa Coccia byla nejstarší dcerou římského lékárníka Antonia Coccia a jeho ženy Marie Angely Luzi. Od dětství projevovala mimořádný hudební talent. Jejím učitelem byl Sante Pesci, maestro di cappella baziliky Panny Marie Sněžné. Ve věku 13 let zkomponovala 6 sonát pro cembalo a oratorium Daniello, které bylo provedeno v Kongregaci oratoria sv. Filipa Neri.

Roku 1716 papež Klement XI. nařídil, že každý kdo chce provozovat hudbu v Římě, musí být členem Akademie sv. Cecílie a složit zkoušku před maestro di capella Akademie. V 16 letech Marie Rosa zkoušku složila, ale protože byla žena, nemohla vykonávat činnosti spojené s tímto členstvím. Stala se rovněž členkou římské Accademie de' Forti a Accademie Filarmonica v Bologni.

V roce 1780 maestro di cappela Francesco Capalti hrubě napadl členství Coccii v Akademii sv. Cecílie. Na její obranu vystoupili přední umělci té doby jako např. Pietro Metastasio, Carlo Broschi a Giovanni Battista Martini. Básník a filosof Michelle Mallio publikoval na její podporu spis Elogio storico della signora Maria Rosa Coccia romana (Řím, 1780).

Jako skladatelka se Maria Rosa Coccia okolo roku 1790 z neznámých důvodů odmlčela. Jediná informace pochází z roku 1832, kdy žádala Akademii sv. Cecilie o finanční podporu. Zemřela v Římě v následujícím roce.

Na její počest byla pojmenována římská umělecká akademie jejím jménem: L'Accademia Musicale e Artistica Maria Rosa Coccia.

Dílo

Mědirytina Nicollo Mogalliho podle Giovanni Domenica Porta

Duchovní skladby

  • Daniello nel lago dei leoni, oratorium (věnováno vévodkyni Marianně Caetani Sforza-Cesariniové, Řím, Chiesa Nuova, 1772)
  • Magnificat pro soprán, kontraalt a varhany (1774)
  • Dixit Dominus pro 8 hlasů a varhany (1775)
  • Dixit Dominus pro 8 hlasů, housle, violu, hoboj, flétnu a lesní roh (může být totožné s předchozí skladbou)
  • Confitebor pro soprán a varhany
  • Salve Regina pro 2 hlasy a varhany
  • Veni Creator Spiritus pro 4 hlasy a varhany
  • 4 žalmy

Jiné skladby

  • Hic vir despiciens mundum, 4-hlasá fuga, Řím, 1774, skladba k přijetí do Congregazione di S Cecilia a Accademia Filarmonica, Bologna)
  • L'isola disabitata (opera, Pietro Metastasio, 1772 Řím, Teatro Argentina, ztracena)
  • Il trionfo d'Enea, kantáta pro soprán, kontraalt, tenor, housle, violu, lesní roh, trubku, hoboj, kontrabas a basso continuo (1779)
  • Arsinoe, kantáta pro 4 hlasy a orchestr (1783)
  • Qualche lagrime spargete
  • Six Sonatas pro cembalo
  • Menuety (1783)

Literatura

  • Candida Felici: Maria Rosa Coccia Roma. Ed. Colombo 2004, Introduzione a cura di Patricia Adchins Chiti

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.