Maria Paschalis Jahnová

Marie Magdalena Jahnová byla prvním ze čtyř dětí Karla Edwarda Jahna a Berty roz. Kleinové. V roce 1937, když jí bylo 21 let, vstoupila do kláštera šedých alžbětinek, noviciát začala 3. října 1938, 19. října 1939 složila první sliby a přijala řeholní jméno Maria Paschalis. V letech 1939–1942 se v Kluczborku a Hlubčicích starala o děti a přestárlé. Od roku 1942 působila v Nyse jako kuchařka a pečovala o staré spolusestry. Když Nysu v březnu 1945 obsadila sovětská vojska, utekla se svými svěřenkami do Sobotína, kde byla zřízena nemocnice v místní škole.

I do Sobotína přišla sovětská vojska. Jeden z ruských vojáků začal po sestře Marii Paschalis vyžadovat, aby „šla s ním“. Sestra to domítla s poukazem na to, že je zasvěcená osoba a odmítnutý voják ji zastřelil. Krátce po smrti začala být nazývána „bílou růží z Čech“.

Po nihil obstat ze strany Kongregace pro blahořečení a svatořečení ze dne 28. června 2011 byl dne 25. listopadu zahájen diecézní proces v kauze blahoslavení S. Marie Paschalis a jejích devíti společnic v arcidiecézi vratislavské, zakončený 26. září 2015. Po přezkoumání v Římě podepsal papež František dne 19. června 2021 dekret o tom, že Marie Paschalis a jejích 9 spolusester zemřely „in odium fidei“ (z nenávisti k víře).[1] Beatifikace je naplánována na 11. června 2022 ve Vratislavi.

• Jašš, Richard, Sestra Marie Paschalis, Vlastivědný časopis Podesní, 2012, č. 2, s. 9–14.
• Jašš, Richard, Sestra Marie Paschalis, KROK : kulturní revue Olomouckého kraje 18 (2021), č. 4, s. 46–50

• Libor Rösner, Bílá růže z Čech, Imaculata č. 159, s. 12
• „Já patřím Kristu, ne vám!“, na webu fatym.com
• Mučednice čistoty na webu signaly.cz
• Sestry Alžbětinky uctily památku své spolusestry M. Paschalis v Sobotíně na webu farnosti Velké Losiny
• Papež upozornil na sexuální násilí Rudé armády, oběť z Česka bude blahořečena CNN Prima News
• Hrob Maria Paschalis Jahn, Sobotín, web Spolku pro vojenská pietní místa
• Sestra Paschalis na českém webu sester Alžbětinek