Marguerite Yourcenarová

Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni.

Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži.

Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou, která přeložila do angličtiny několik jejích děl. Po roce 1950 se natrvalo usadila ve státě Maine.

V roce 1980 se Yourcenarová, přestože o to příliš nestála, stala první ženou zvolenou do Francouzské akademie. Zemřela v malém městečku Bar Harbor na Mount Desert Island, ostrově na pobřeží státu Maine, dne 8. června 1987.

Mezi její nejznámější díla patří zejména Les Mémoires d’Hadrien (1951) – pseudopaměti římského císaře Hadriána z 2. století n.l., L’Œuvre au noir (1968) – fiktivní životopis renesančního alchymisty, Le Labyrinthe du monde – autobiografická trilogie, Alexis ou le Traité du vain combat (1929) – její první román, ve kterém se homosexuálně založený muž formou dopisu pokouší vysvětlit své ženě, proč ji opouští, Pindare (1932) – životopis slavného antického básníka inspirovaný studiem antické literatury během autorčina pobytu v Řecku – a Le Coup de grâce (1939).

• Le jardin des chimères (1921)
• Alexis ou le traité du vain combat (1929)
• La nouvelle Eurydice (1931)
• Pindare (1932)
• Denier du rêve (1934)
• La mort conduit l'attelage (1934)
• Feux (1936)
• Nouvelles orientales (1938) – přel.: Orientální povídky (Eva Schleissová)
• Les songes et les sorts (1938)
• Le coup de grâce (1939) – přel.: Rána z milosti (Jarmila Fialová)
• Mémoires d'Hadrien (1951) – přel.: Hadriánovy paměti (Marie Veselá-Janů)
• Électre ou La chute des masques (1954)
• Les charités d'Alcippe (1956)
• Constantin Cavafy (1958)
• Sous bénéfice d'inventaire (1962)
• Fleuve profond, sombre rivière: les negros spirituals (1964)
• L'Œuvre au noir (1968, Prix Femina 1968) – přel.: Kámen mudrců (Marie Janů-Veselá)
• Yes, Peut-être, Shaga (1969)
• Théâtre (1971)
• Souvenirs pieux (1974) – přel.: Bludiště světa (Jarmila Fialová)
• Archives du Nord (1977)
• Le Labyrinthe du monde (1974–84) – přel.: Bludiště světa (Jarmila Fialová)
• Mishima ou la vision du vide (1980)
• Anna, soror... (1981)
• Comme l'eau qui coule (1982) – přel.: Jak voda, která plyne (Růžena Steklačová)
• Le temps, ce grand sculpteur (1984)
• La Couronne et la Lyre (1986)
• Quoi? L'Éternité (1988)