Marguerite Yourcenarová

Marguerite Yourcenarová, nepřechýleně Marguerite Yourcenar (pseudonym), vlastním jménem Marguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour, (8. června 1903 Brusel, Belgie17. prosince 1987, Bar Harbor, Maine, USA) byla francouzská autorka románů, esejí, povídek, básní, kritik, divadelních her a překladů (např. Virginie Woolfová). Stala se první ženou zvolenou do Francouzské akademie (1980).

Marguerite Yourcenarová
Rodné jménoMarguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour
Narození8. června 1903
Brusel
Úmrtí17. prosince 1987 (ve věku 84 let)
Bar Harbor
Povoláníromanopiskyně, básnířka, esejistka, překladatelka, vysokoškolská učitelka a spisovatelka
Témataromán
Významná dílaHadriánovy paměti
Kámen mudrců
Alexis ou le Traité du vain combat
Nouvelles orientales
Archives du Nord
 více na Wikidatech
OceněníCena Feminy (1968)
Erasmus Prize (1983)
Literarní cena prince Petra Monackého
komandér Řádu čestné legie
Grand prix de littérature de l'Académie française
 více na Wikidatech
Partner(ka)Grace Frick
RodičeMichel de Crayencour a Fernande de Cartier de Marchienne[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako spisovatelka se Yourcenarová proslavila především svými metafyzickými historickými romány, ve kterých se věnuje detailním portrétům lidí z minulých dob, ale i tématům jako je homosexualita. Většinou nejde o historické romány v tradičním slova smyslu, autorka se v nich nepokouší o rekonstrukci minulosti, ale snaží se spíše dobrat obecného smyslu lidského života. Yourcenarová se inspirovala atmosférou evropské renesance a neoklasicismu, ale také orientální moudrostí.

Biografie

Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni.

Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži.

Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou, která přeložila do angličtiny několik jejích děl. Po roce 1950 se natrvalo usadila ve státě Maine.

V roce 1980 se Yourcenarová, přestože o to příliš nestála, stala první ženou zvolenou do Francouzské akademie. Zemřela v malém městečku Bar Harbor na Mount Desert Island, ostrově na pobřeží státu Maine, dne 8. června 1987.

Dílo

Mezi její nejznámější díla patří zejména Les Mémoires d’Hadrien (1951) – pseudopaměti římského císaře Hadriána z 2. století n.l., L’Œuvre au noir (1968) – fiktivní životopis renesančního alchymisty, Le Labyrinthe du monde – autobiografická trilogie, Alexis ou le Traité du vain combat (1929) – její první román, ve kterém se homosexuálně založený muž formou dopisu pokouší vysvětlit své ženě, proč ji opouští, Pindare (1932) – životopis slavného antického básníka inspirovaný studiem antické literatury během autorčina pobytu v Řecku – a Le Coup de grâce (1939).

Bibliografie

  • Le jardin des chimères (1921)
  • Alexis ou le traité du vain combat (1929)
  • La nouvelle Eurydice (1931)
  • Pindare (1932)
  • Denier du rêve (1934)
  • La mort conduit l'attelage (1934)
  • Feux (1936)
  • Nouvelles orientales (1938) – přel.: Orientální povídky (Eva Schleissová)
  • Les songes et les sorts (1938)
  • Le coup de grâce (1939) – přel.: Rána z milosti (Jarmila Fialová)
  • Mémoires d'Hadrien (1951) – přel.: Hadriánovy paměti (Marie Veselá-Janů)
  • Électre ou La chute des masques (1954)
  • Les charités d'Alcippe (1956)
  • Constantin Cavafy (1958)
  • Sous bénéfice d'inventaire (1962)
  • Fleuve profond, sombre rivière: les negros spirituals (1964)
  • L'Œuvre au noir (1968, Prix Femina 1968) – přel.: Kámen mudrců (Marie Janů-Veselá)
  • Yes, Peut-être, Shaga (1969)
  • Théâtre (1971)
  • Souvenirs pieux (1974) – přel.: Bludiště světa (Jarmila Fialová)
  • Archives du Nord (1977)
  • Le Labyrinthe du monde (1974–84) – přel.: Bludiště světa (Jarmila Fialová)
  • Mishima ou la vision du vide (1980)
  • Anna, soror... (1981)
  • Comme l'eau qui coule (1982) – přel.: Jak voda, která plyne (Růžena Steklačová)
  • Le temps, ce grand sculpteur (1984)
  • La Couronne et la Lyre (1986)
  • Quoi? L'Éternité (1988)

Odkazy

Reference

  1. Freebase.

Související články

Externí odkazy

3. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Roger Caillois
19801987
Marguerite Yourcenarová
Nástupce:
Jean-Denis Bredin
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.