Měsíční moře

Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce. Jedná se o mladší hladké planiny, které vznikly nejspíše vlivem impaktů obřích těles na povrch Měsíce a proražením jeho kůry. Následně se na povrch vyvalilo obrovské množství lávy, která zalila starší morfologické útvary a utuhla. Horniny v těchto oblastech jsou většinou bazalty.

Kontrastní barevné rozdíly mezi měsíčními moři (tmavé plochy) a ostatním terénem.

Měsíční moře jsou rovinatá s občasnými zvlněnými nízkými hřbety. Ačkoli se může zdát, že v mořích se nevyskytuje mnoho kráterů, opak je pravdou. I jejich povrch je poset krátery, většinou nevelkých rozměrů (řádově metry i méně, některé jsou mikroskopické). Moře pokrývají 31,2 % povrchu přivrácené a pouze 2,6 % povrchu odvrácené strany Měsíce.[1] U okrajů některých moří byly zaznamenány tzv. měsíční přechodné jevy.[2]

Tmavá moře jsou pozorovatelná pouhým okem již od pradávna. Lidé si původně mysleli, že se jedná podobně jako na Zemi o oblasti, kde se vyskytuje kapalná voda, a proto byly pojmenovány v 17. a 18. století jako moře. Pozdější průzkumy teleskopy a sondami definitivně tuto chybnou teorii vyvrátily. Jméno tvoří dvousloví jako např. Mare Tranquillitatis (Moře klidu) či Sinus Roris (Záliv rosy).