Marcus Fabius Quintilianus

Marcus Fabius Quintilianus (35 Calagurris; Španělsko96 Řím, častěji udáváno před rokem 100) byl římský řečník a učitel rétoriky.

Marcus Fabius Quintilianus
Narození35
Calahorra
Úmrtí96 (ve věku 60–61 let)
Řím
Povolánípedagog, řečník, básník, advokát, učitel a spisovatel
Významná dílaInstitutio Oratoria
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O jeho životě se ví velmi málo jistých dat. Jisté je prakticky pouze to, že se narodil v dnešním Španělsku. Odtamtud se poměrně brzy dostal do Říma a tam se proslavil.

Marcus Fabius Quintilianus ve svém díle definoval ideál řečníka, řečník by měl podle něj dobře znát teorie, měl by absolvovat cvičení a mít praxi v řečnění. Velký důraz kladl na morálku, domníval se, že rétor by měl být čestný a důstojný člověk a že nesmí nabádat lid ke špatným věcem a činům. Quintilianus přikládal rétorice velkou důležitost a byl přesvědčen, že v budoucnosti bude mít mnohem větší význam. Z tohoto důvodu prosazoval výchovu k jazykové kultuře.

V mládí studoval v Římě řečnictví a kolem roku 60 se vrátil do Hispanie (dnešní Španělsko), kde působil jako řečník a učitel. V roce 68 byl povolán do Říma, kde působil jako soudní obhájce a učitel rétoriky. Brzy si zde získal takové jméno, že ho císař Vespasian jmenoval státním učitelem výmluvnosti, kde působil 20 let. Do jeho školy chodilo mnoho studentů, mezi nimi i Plinius mladší. Po 20 letech strávených vyučováním rétoriky se uchýlil do soukromí a sepsal obšírné dílo o výchově řečníka (Institutio oratoria). Poté byl opět povolán a to k výchově vnuků sestry císaře Domitiana, synů Flavia a Clementa, kteří byli ustanoveni jako dědici trůnu.

Dílo

  • Institutio oratoria, pravděpodobně před rokem 90 (česky 1988 pod názvem O výchově řečnické). Kniha pojednává o základech rétoriky a o výchově řečníků. Toto dílo bylo po pádu Říma ztraceno, znovu objeveno bylo v roce 1416, jeho objev znovu nastartoval rozvoj rétoriky. Nejdůležitějším a nejrozsáhlejším dílem bylo (Institutio oratoria) ve 12 knihách. Je to úplné shrnutí rétorického umění, kde také zavrhuje trhaný sloh filosofa Seneky a povznáší se vší úctou filozofa Cicerona jako starého a ve všem míru zachovávajícího řečníka.
  • De causis corruptae eloquentiae je dílo které napsal cca roku 88 a kde vystupoval proti novému způsobu trhaného slohu, jehož představitelem byl filosof Seneca.

Podle jeho přednášek byly vydány dvě knihy o umění řečnickém (Artis rhetoricae libri II) a ze zápisů jeho žáků je nejslavnější dílo Dialogus de oratoribus, jež se nyní vydává pod jménem historika Tacita.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.