Manof

Leží v nadmořské výšce 382 metrů, v zalesněné a hornaté oblasti v centrální části Dolní Galileji, na vrcholu hory Har Šechanija, na jejíž severovýchodní straně terén klesá do zalesněného údolí vádí Nachal Segev. Z jejích západních úbočí stéká vádí Nachal Šechanija. Na západě na horu navazuje vrch Har Kavul. Jihovýchodním směrem terén stoupá k vysočině Harej Jatvat.

Nachází se cca 16 kilometrů východně od břehů Středozemního moře a cca 26 kilometrů na západ od Galilejského jezera, cca 97 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Manof obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. 4 kilometry na severovýchod leží město Sachnin, které obývají izraelští Arabové. Na západní straně jsou to arabská města Tamra a Kabul. 2 kilometry jihovýchodním směrem od Manof leží menší arabské město Kaukab Abu al-Hidža. Jediným větším židovským sídlem je město Karmiel 8 kilometrů severovýchodně od osady.

Krajina mezi těmito městskými centry je ovšem postoupena řadou menších židovských vesnic, které zde, západně a severozápadně od Sachninu vytvářejí souvislý blok. V rámci tohoto bloku tvoří vesnice Manof, spolu se sousedními Koranit a Šechanija kompaktní celek, stavebně téměř propojený a situovaný na planině na vrcholku hory Har Šechanija (הר שכניה).

Obec Manof je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 784, směřující k jihu, do údolí Bejt Netofa, a k severu, do prostoru města Sachnin.

Vesnice Manof byla založena v roce 1980[2] v rámci programu Micpim be-Galil, který vrcholil na přelomu 70. a 80. let 20. století a v jehož rámci vznikly v Galileji desítky nových židovských vesnic s cílem posílit židovské demografické pozice v tomto regionu a nabídnout kvalitní bydlení kombinující výhody života ve vesnickém prostředí a předměstský životní styl.

Zakladateli vesnice byla skupina židovských přistěhovalců z Jihoafrické republiky, kterou doplnili Židé z dalších anglicky mluvících zemí a rodilí Izraelci. Do tohoto regionu dorazili osadníci roku 1979 ale v prvním roce pobývali provizorně ve městě Karmiel a čekali na dokončení výstavby domů v Manof. První dokončenou budovou ve vesnici byla synagoga, třebaže většina osadníků není nábožensky založena. Do synagogy pak byly z jižní Afriky symbolicky převezeny svitky Tóry, které si předkové jihoafrických Židů přivezli z původních domovů v Litvě.[3]

Fungují tu zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v obci Gilon. V Manof je také obchod, sportovní areály a synagoga.[4]

Výhledově má vesnice projít další stavební expanzí. Územní plán umožňuje rozšíření na 350 rodin.[5]

Obyvatelstvo Manof je sekulární.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Manof Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 764 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 8,4 %.[1]