Manfréd IV. ze Saluzza
Manfréd IV. ze Saluzza (1262 – 1330) byl od roku 1296 pátým markrabětem ze Saluzza jako syn a dědic Tomáše I. ze Saluzza.
| Manfréd IV. ze Saluzza | |
|---|---|
| markrabě ze Saluzza | |
 | |
| Doba vlády | 1296 – 1330 |
| Narození | 1262 |
| Úmrtí | 1330 (asi 67–68 let) |
| Manželka | Beatrix Sicilská |
| Isabela Doria | |
| Potomci | Fridrich I. ze Saluzza Kateřina ze Saluzza Manfréd V. ze Saluzza Bonifác ze Saluzza Theodore ze Saluzza Eleonora ze Saluzza |
| Rod | Aleramovci |
| Otec | Tomáš I. ze Saluzza |
| Matka | Luisa z Cevy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Manfréd přinutil obec Saluzzo, aby podepsala smlouvu upravující vztahy mezi městem a markrabětem.
Manfréd pokračoval v otcovu rozšiřování markrabského území, většinou prostřednictvím příměstských pozemků a hradů. V roce 1322, za reorganizaci dluhů rodiny Del Carretto, získal hrady Cairo Montenotte, Rocchetta a Cortemilia.
Manželství a potomci
Manfréd IV. se poprvé oženil s Beatrix Sicilskou, dcerou Manfréda Sicilského a Heleny Angeliny Dukainy. Měl s ní dvě děti:
- Fridrich I. ze Saluzza
- Kateřina ze Saluzza
Druhou Manfrédovou manželkou byla Isabela Doria, dcera Bernaba Doriy a Eleonory Fieschi. Její rodiče byli patriciové Janovské republiky. Manfréd měl s Isabelou čtyři děti:
- Manfréd V. ze Saluzza
- Bonifác ze Saluzza
- Theodore ze Saluzza
- Eleonora ze Saluzza
Měl také nemanželskou dceru Elindu ze Saluzza.
Manfréd IV. se snažil jmenovat svého druhého nejstaršího syna Manfréda dědicem. To urychlilo vypuknutí občanské války po jeho smrti v roce 1330, která trvala do 29. července 1332, kdy byl trůn postoupen Fridrichovi.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Manfred IV, Marquess of Saluzzo na anglické Wikipedii a Manfredo IV di Saluzzo na italské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Manfréd IV. ze Saluzza na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Tomáš I. ze Saluzza |
Markrabě ze Saluzza Manfréd IV. 1296–1330 |
Nástupce: Manfréd V. ze Saluzza Fridrich I. ze Saluzza |