Mandelinka dvacetitečná

Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata) je brouk, jehož housenky poškozují listy žírem. Škodí především na vrbách a při přemnožení způsobuje holožír.

Mandelinka dvacetitečná
Mandelinka dvacetitečná
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Čeleďmandelinkovití (Chrysomelidae)
Podčeleďmandelinky (Chrysomelinae)
Rodmandelinka (Chrysomela)
Binomické jméno
Chrysomela vigintipunctata
Scopoli, 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

CHRSVI[1]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata) používáno více rozdílných názvů, například Chrysomela vigintopunctata nebo Melasoma vigintipunctata.[1]

Larva.

Zeměpisné rozšíření

Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě,[2] v Česku se jedná o běžný druh.

Popis

Brouci jsou lesklí, kulatí, mírně podlouhlí, 6,5 až 8,5 mm velcí. Krovky jsou v odstínech od pastelově světle okrově žluté až po oranžově načervenalou. Na každé krovce je 10 podlouhlých tmavých skvrn. Na krovkovém švu je výrazný černý lem.[3]

Larvy jsou až 10 mm velké, šedavě bělavé s mnoha pravidelně symetricky umístěnými černými skvrnami a bradavkami.

Biologie
Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata)

Přezimují dospělí brouci. V květnu kladou na spodní stranu listů vajíčka. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Mladé larvy se zdržují na spodní straně listů. Larvy se často zdržují společně, ve skupinách. Vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. Později se rozlézají po listech, které skeletují nebo děrují. Dorostlé larvy se kuklí na spodní straně listů, kam se zadečkem přilepí. Za 35 dní se líhnou dospělci.[3] Ti jsou okřídlení a mohou se šířit na další území.

Hostitelskými rostlinami jsou hlavně vrby, ale mandelinky napadají i topoly, břízy, olše a další dřeviny.[4]

Mandelinka dvacetitečná se vyskytuje na vlhkých loukách, kde rostou hostitelské rostliny, a to zejména v nížinách.

Kukly.

Rostlinolékařský význam

Při přemnožení může způsobit totální holožíry a následné prosychání korun či odumření napadených dřevin. Příznaky napadení jsou zcela skeletované listy a přítomnost larev na listech. Larvy a dospělci mohou některými znaky (barva, tečky, tvar těla) připomínat na první pohled některé druhy slunéček (Harmonia axyridis).[4]

Odkazy

Literatura
  • Karl Wilhelm Harde, František Severa: Der Kosmos Käferführer. Die mitteleuropäischen Käfer. 4. Aufl. Kosmos-Verlag, Stuttgart 2000, ISBN 3-440-06959-1.

Reference
  1. EPPO, CHRSVI
  2. insektenbox.de/
  3. ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09. (česky)
  4. Archivovaná kopie. www.schaedlingskunde.de [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-18.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.