Malý Berlín

Stavbu obytného bloku financovalo Stavební družstvo úředníků bank a spořitelen v Praze a byla zahájena roku 1937. Bytový areál doplňovalo zázemí v podobě dětských jeslí, mateřské školy, prádelny a obchodů.[2] Dům byl zkolaudován 15. 3. 1939, tedy shodou okolností v den německé okupace. Dům byl díky své fasádě provedené v hnědé barvě někdy přezdíván Braunes Haus (Hnědý dům). Po vyhlášení protektorátu se Stavební družstvo úředníků bank a spořitelen v Praze dostalo pod nucenou správu pražského gestapa a nová budova posloužila jako byty pro nově příchozí příslušníky orgánů říšské správy. [3]

Během Pražského povstání 5.–6. května 1945 objekt dobyla skupina povstalců. Po druhé světové válce majetek převzala národní správa. Do uvolněných bytů se pak začali stěhovat čeští obyvatelé.[3]

Konstruktivistický (podle jiných zdrojů funkcionalistický[4]) návrh budovy vypracoval architekt Franz Hruschka údajně ve spolupráci s Adolfem Foehrem (jeho jméno ale ve stavební dokumentaci nefiguruje).[3]

Dům má obdélníkový půdorys a jeho dominantou je ústřední dvůr. Z něj se vchází do jednotlivých křídel budovy a fasády směřující do dvora jsou také bohatší (balkóny). Fasády směřující do ulice jsou naopak velmi prosté, nápadnějším prvkem jsou vlastně pouze zelené okenní rámy a pásy režných cihel lemující okna.[4] V centrálním dvoře byla původně fontánka, pískoviště a pergola s lavičkami.[3]

• 
  Celkový pohled na objekt z nároží Veletržní a U Smaltovny
• 
  Celkový pohled z nároží ulic Bubenská a Šimáčkova
• 
  Detail oken – zelený rám a pás režných cihel
• 
  Vstupní portál z ulice U Smaltovny
• 
  Malý Berlín – ústřední dvůr, detail vstupu G