Makak červenolící
Makak červenolící (též makak japonský, Macaca fuscata; japonsky 日本猿 nihonzaru) je jediný druh primáta kromě člověka, který žije v Japonsku.
Makak červenolící | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Infrařád | opice (Simiiformes) |
Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
Podčeleď | kočkodani (Cercopithecinae) |
Rod | makak (Macaca) |
Binomické jméno | |
Macaca fuscata (Blyth, 1875) | |
Rozšíření makaka červenolícého
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Tento živočich žije v Japonsku, kde nedokáží přežít mnozí jiní živočichové. V zimním období je totiž schopen odolávat mrazu a sněhu. Dokonce se při hledání potravy dokáže prohrabat vrstvou sněhu tloušťky až 1,5 metru.
Popis
Makakové jsou středně velká zvířata masivní postavy. Před chladem je při velmi nízkých teplotách chrání velice hustá rezavohnědá srst. Mají červenou hlavu a uši, dlouhé licousy a bradku. Mají dlouhé ruce, nohy a převážně hnědé (někdy až světle černé) oči. Tělo makaků červenolících měří 50–75 cm, ocas 25–30 cm a samice váží kolem 9 kilogramů, samec 11 kg.
Ekologie
Složení potravy této opice záleží na oblasti, kde žije. Někteří makakové mají rádi sladké brambory, druzí výhonky bambusu, třetí trávy a rozmanité plody. Sledování různých tlup makaků ukázalo, že jsou neobyčejně vynalézaví, schopni pronikat do dalších oblastí a osvojit si nové způsoby chování, pokud poznají a pochopí, že je to pro ně užitečné. Makakové se rádi koupou a proto je můžeme hojně zastihnout právě u vody.
V tlupách makaků, které mohou čítat 500-600 jedinců, existuje dělení na určité „pozice“: jsou zde makakové – vůdci, sluhové i členové stáda. O to, kdo se stane vůdcem, se u makaků vede dlouhá řada soubojů, které mohou trvat i několik let. Mladí samci ve stáří jednoho roku opouštějí svou tlupu a sdružují se se svými vrstevníky, vesměs samci, ve zvláštní skupinu a tráví většinu času lezením a pobýváním na stromech. Po určité době se samec připojí k nějaké tlupě, ale většinou ne ke své vlastní.
Když se tlupa stěhuje na nové místo, pak ji zejména mladí samci chrání zepředu i zezadu. Pokud se tlupa zastaví na noc, vytvářejí kolem ochranný kruh, uvnitř kterého klidně a nerušeně spí vedoucí samec i samičky s mláďaty. Samice rodí jedno mládě po 6 až 7 měsících březosti. To se hned po narození drží matčiných chlupů na hřbetě, a zůstává tam několik týdnů.
Nejstarší známý makak červenolící se ve volné přírodě dožil 28 let.[2]
Galerie
- Makak červenolící
- Makak červenolící
- Makak červenolící
- Makak červenolící
- Makak červenolící
- Makak červenolící
- Makak červenolící
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- http://animaldiversity.org/accounts/Macaca_fuscata/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu makak červenolící na Wikimedia Commons
- Galerie makak červenolící na Wikimedia Commons
- Taxon Macaca fuscata ve Wikidruzích
- Macaca fuscata – The IUCN Red List of Threatened Species (anglicky)
- Makak červenolící v ZOO Olomouc
- Makak červenolící na BioLibu.cz
- Makak červenolící - článek a fotografie Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine
- Makak červenolící v Affenbergu, Korutany