Majestátní plurál
Majestátní plurál (lat. pluralis majestatis nebo též plural maiestaticus, pluralis maiestaticus), někdy též královský plurál, je způsob, kdy panovník nebo jiný vysoce postavený představitel státu nebo církve o sobě hovoří v množném čísle (my namísto já). Tímto způsobem dává mluvčí najevo vážnost svého postavení.
Užívat se začal za tetrarchie, tedy po rozdělení moci v říši římské za Diocleciana, kdy každý augustus a každý caesar mluvil i za všechny tři ostatní a vydával zákony i jejich jménem.
Příklad
Ve vlastním životopise císaře Karla IV. Vita Caroli můžeme např. číst:
- Potom otec náš vida, že se mu nedostává prostředků a že nemůže dále vésti války proti řečeným pánům Lombardie, pomýšlel na svůj návrat a chtěl nám odevzdati ta města i vedení války. My pak jsme odmítli, čeho bychom nemohli zastati se ctí. Tehdy, dav nám povolení k odchodu, poslal nás napřed do Čech, kdež jsme nebyli po jedenácte let. Shledali jsme pak, že několik let předtím zemřela naše matka, jménem Eliška.
- …
- Království toto jsme nalezli tak spustošené, že jsme nenašli ani jediného hradu, který by nebyl zastaven se všemi příslušnými statky královskými, takže jsme neměli kde jinde bydliti, leč v domech městských jako jiný měšťan. Hrad pražský byl opuštěn, pobořen a zničen, neboť od doby krále Přemysla II. byl celý ztroskotán až k zemi. Na tom místě jsme dali vystavěti nový a krásný palác s velikým nákladem, jak jej dnes možno spatřiti. Toho času poslali jsme pro svou manželku, jež dotud byla v Lucemburku. Ta přišedši měla po roce dceru prvorozenou, jménem Markétu.
Zajímavosti
- Neuropatolog František Koukolík ve své přednášce Mocenská posedlost uvedl, že používání majestátního plurálu (lidmi, kterým to společensky nenáleží) je jedním ze znaků tzv. hybris syndromu – formy narcistické psychopatie.[1]
Odkazy
Reference
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.