Maja (Starověký Egypt)

Maja byl důležitou postavou během vlády faraóna Tutanchamona, Aje II. a Horemheba za 18. dynastie vládců Starověkého Egypta.[1] Mezi jeho tituly patřily: "Představený pokladnice", "Nejvyšší představený v Místě věčnosti", "Vůdce Amonova festivalu v Karnaku".[2]

Maja
Sochy Maji a Meryt z muzea v Leidenu
Narození14. století př. n. l.
Úmrtí13. století př. n. l.
Místo pohřbenítomb of Maya
Povolánípanovník
Funkcefaraon
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přední pohled na obě sochy

Život

Maja byl synem soudce jménem Iuy a jeho ženy Weret. Měl nevlastního bratra Nahuhera. Za ženu si vzal Meryt, se kterou měl dvě dcery Mayamenti a Tjauenmaya.[3] Rané roky Majova života nejsou dobře známy. Pravděpodobně začal svou kariéru za vlády faraóna Amenhotepa III.. Maja patřil titulem a funkcí "Představeného pokladnice" ke špičce vládního aparátu a tuto funkci začal vykonávat již v době vlád Tutanchamona a Aje. Jeho další úřad "Nejvyššího představeného v Místě věčnosti" svědčí o tom, že byl zodpovědný za plánování, stavbu a vybavení hrobek posledních tří panovníků 18. dynastie. Těmto okolnostem zřejmě vděčil za to, že se mu dostalo privilegia, aby mohl do Tutanchamonovy pohřební výbavy darovat dva předměty – jednoho zdobeného vešebta a model postele s položenou usirovskou figurkou faraona. Následně byl Haremhebem pověřen dozorem nad stavbou chrámového komplexu Amenrea v Karnaku.[4][2]

Hrobka

Britsko-holandské archeologické expedici byla koncese původně vystavena za účelem znovuobjevení hrobky hodnostáře Maji. Ta byla známa již z doby výpravy Richarda Lepsia, který roku 1843 nechal z tehdy přístupné části hrobky vyjmout některé reliéfně zdobené bloky a vzal je s sebou na zpáteční cestě do Berlína. Přibližná poloha objektu byla Lepsiem zanesena do mapy pohřebiště a reprodukce odvezených bloků publikovány v jeho slavném monumentálním díle "Denkmaeler aus Aegypten und Aethiopien" (Památky z Egypta a Etiopie).

Na znovuobjevení hrobky tohoto hodnostáře mělo eminentní zájem i Rijksmuseum van Oudheden v Leidenu, protože v jeho sbírkách se již od dvacátých let 19. století nacházely tři překrásné sedící sochy Maji a jeho manželky Merit. Nikdo nepochyboval o tom, že se muselo jednat o plastiky, které byly původně součástí inventáře této hrobky. Výzkum začal až v roce 1987. Již rok předtím ovšem archeologové objevili podzemní prostory, které patřily k této hrobce. Došlo k tomu v okamžiku kdy egyptologové sledovali průběh jedné z bočních podzemních chodeb, jež odbočovala ze šachty sousední hrobky. Majovo místo posledního odpočinku se nachází jen několik metrů od Haremhebova komplexu a jeho architektura, reliéfy a výzdoba svou rozlohou a kvalitou směle soupeří s hrobkou Majova nadřízeného a vládce.

Do východozápadně orientované stavby tohoto vysokého hodnostáře se vstupovalo širokým pylonem, jehož vchodové stěny byly zdobeny reliéfy zobrazujícími Maju v nadživotní velikosti. Následovalo první nádvoří s cihlovou dlažbou a s řadou papyroformních sloupů lemujících západní stěnu dvora. Za nimi se skrývala rozměrná místnost pro sochy, kterou se vstupovalo na druhé nádvoří ozdobené po stranách, stejně jako v Haremhebově hrobce, řadou sloupů.

Nástěnné reliéfy obsahují především náboženská témata, jako například pohřební průvod nebo uctívání kraví bohyně Hathory. Nechybějí ovšem ani náměty, které se vztahují k Majově úřednické kariéře. Ten je na nich zobrazen při počítání zajatců a jejich dobytka. Velmi dobře se zachoval i poměrně krátký průvod nosičů obětin. Na západní straně druhého nádvoří byla postavena hlavní kultovní kaple s vedlejšími kaplemi po stranách. Už ve starověku ovšem ztratily své vápencové obložení zdobené reliéfy. Celý pohřební komplex utrpěl značné škody v důsledku neblahé činnosti starověkých i novověkých (ještě v 19. století) zlodějů kamene, takže z jeho původní výzdoby se zachovalo jen velmi málo reliéfů.[5][2][6][7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maya (treasurer) na anglické Wikipedii.

  1. BOHLEKE, Briant. Amenemopet Panehsi, Direct Successor of the Chief Treasurer Maya. Journal of the American Research Center in Egypt. 2002, roč. 39, s. 157–172. DOI 10.2307/40001153. (anglicky)
  2. Martin, Geoffrey T. (1991). The Hidden Tombs of Memphis. Thames & Hudson, ISBN 0-500-39026-6. s. 147-188
  3. Saqqara.nl: Tomb of Maya & Merit (found in 1986) Archivováno 10. 1. 2016 na Wayback Machine
  4. Dodson, Aidan (2009). Amarna Sunset: Nefertiti, Tutankhamun, Ay, Horemheb and the Egyptian Counter-Reformation. AUC Press.
  5. Egypt: Svět faraonů. [s.l.]: Slovart, 2005. ISBN 80-7209-349-5. S. 268–269.
  6. Hobson, Christine (1987). Exploring the World of the Pharaohs: A Complete Guide to Ancient Egypt. Thames & Hudson. p. 115.
  7. Rijksmuseum van Oudheden: Statue of Maya and Merit Archivováno 15. 8. 2018 na Wayback Machine, retrieved 27 April 2017

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.