Maják Kikut

Původní kamenná věž byla postavena v roce 1826 a sloužila jako strážní a vyhlídková věž. S nárůstem lodní dopravy v přístavech Štětín-Svinoústí bylo rozhodnuto o postavení majáku pro bezpečnější navádění lodí. Projekt přestavby věže byl realizován v Námořní stavební projekční kanceláři (Biuro Projektantów Budownictwa Morskiego) v Gdaňsku.[1] Kamenná věž byla zvýšená cihlovou nástavbou a na ní posazena válcová lucerna. Dne 15. ledna 1962 byl maják uveden do provozu.[2]

V roce 1994 byla provedena generální oprava.[1]

Maják je ve správě Námořního úřadu (Urząd Morski) ve Štětíně.[3] Maják není přístupný veřejnosti.[4]

Válcová věž je do výšky 10,20 m kamenná a pak je 2,60 m zděná červenou cihlou. Je ukončená ochozem a válcovou lucernou s černou kuželovou střechou.[5][1]

Zdroj světla s dosvitem do 16 námořních mil je ve výšce 91,50 m n. m. a tvořila jej elektrická 1000 W žárovka a rezervní plynové osvětlení. Od roku 1994 je v lucerně instalována cylindrická čočka o průměru 500 mm a panel s halogenovými reflektory (šest žárovek s výkonem 75 W každá).[6] V případě poruchy je automaticky rozsvícena druhá náhradní žárovka, při výpadku proudu jsou k dispozici akumulátory. Lucerna má skleněná okna pouze obrácená k moři, z pevniny není světlo vidět. Maják je plně automatizován a jako jediný na pobřeží je bez lidské stálé obsluhy. Na kopuli lucerny jsou instalovány směrové antény telekomunikačních operátorů.[7]

• výška světelného zdroje je 91,50 m n. m. (s anténami 95 m n. m.)
• záblesk bílého světla v intervalu 10 sekund (5 s záblesk, 5 s pauza)

označení:[4]

• Admirality C2904
• NGA 6502
• ARLHS POL-014

V blízkosti majáku vede červená turistická cesta z obce Wisełka.

Název je odvozován od německého názvu Kiekturm volně přeloženo jako strážní věž (gucke-dívat se, turm-věž). Popolštěný název byl užíván jak místním obyvatelstvem tak se používá i v odborné literatuře.[1]

• 
  Lucerna
• 
  Model majáku v Parku miniatur, Niechorze
• 
  Výhled z kopce Kikut