Višeň turecká

Je to strom nebo velký keř, dorůstá výšky 2–10 m, výjimečně až 12 m, s průměrem kmene až 40 cm. Koruna je často nepravidelného tvaru, s křivolakým kmenem. V dubnu až květnu vykvétá bílými, pětičetnými, oboupohlavnými květy sestavenými v širokých, chocholičnatých hroznech; květy vydávají hořce mandlovou vůni. Plodem jsou drobné, asi 1 cm veliké, tmavě zbarvené peckovičky. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, na okrajích jemně pilovité, lesklé.

Jako světlomilná dřevina snášející dobře sucho se vyskytuje především v teplých lesostepních společenstvech a rozvolněných teplomilných doubravách, na vysýchavých, kamenitých, především vápencových podkladech. Na úživnost substrátu není náročná.

Původní areál rozšíření byl ve Španělsku, v jižní Evropě, na jihozápadní Ukrajině až ve Střední Asii; v ČR roste především v teplých oblastech okolo Prahy a na jižní a střední Moravě.[3]

Pěstuje se pro koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle. Někdy bývá využívána jako podnož pro ušlechtilé ovocné odrůdy.[4]

Jako poměrně nenáročná dřevina odolná vůči exhalacím má využití i jako ozeleňovací prvek v městské zástavbě.[3]

Tvrdé a těžké dřevo mahalebky se využívá v řezbářství.[5]

• 
  Květenství mahalebky
• 
  Dozrávající plody
• 
  Vzrostlý jedinec

• Taxon Prunus mahaleb ve Wikidruzích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň turecká na Wikimedia Commons