Magnus Cort Nielsen

V červenci 2015 tým Orica–GreenEDGE oznámil, že s Cortem podepsali tříletý kontrakt od sezóny 2015.[3] V srpnu 2016 byl jmenován na startovní listině Vuelty a España 2016.[7] V závodu vyhrál etapy 18 a 21, obě z hromadného sprintu.[8]

V srpnu 2017 bylo potvrzeno, že Cort podepsal dvouletou smlouvu s týmem Astana od sezóny 2018.[4] V červenci 2018 byl jmenován na startovní listině Tour de France 2018.[9] 22. července Cort vyhrál 15. etapu závodu poté, co byl po většinu dne v úniku. 8 km před cílem zaútočil a nakonec se na čele setkal s Jonem Izagirrem a Baukem Mollemou. Cort byl nejrychlejším závodníkem z této trojice v závěrečném sprintu a vyhrál tak svou první etapu na Tour de France v kariéře.[10]

V srpnu 2019 tým EF Pro Cycling oznámil, že s Cortem podepsali dvouletý kontrakt od sezóny 2020.[5]

V průběhu Vuelty a España 2021 Cort vyhrál 3 individuální etapy a byl jmenován nejbojovnějším jezdcem závodu.[11] Nejprve vyhrál 6. etapu, když si v cíli jen těsně udržel náskok na rychle se blížícího Primože Rogliče.[12] K triumfu měl nakročeno i v 11. etapě, tam však byl na závěrečném stoupání na Valdepeñas de Jaén dojet 300 m před cílovou páskou.[13] O den později si však už vítězství nenechal ujít, když v cíli 12. etapy vyhrál hromadný sprint z prořídlého pelotonu před Andreou Bagiolim.[14] Další, již třetí etapové vítězství v závodu získal v 19. etapě, když po skvělé práci, kterou mu poskytl týmový kolega Lawson Craddock, v cíli vyhrál sprint malé vedoucí skupiny o vítězství před Quinnem Simmonsem a Ruiem Oliveirou.[15] Vueltu zakončil 2. místem v závěrečné časovce, v níž si lepší čas připsal už jen vítěz etapy a celkový vítěz závodu Primož Roglič.[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnus Cort na anglické Wikipedii.

• EF Education–Nippo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnus Cort Nielsen na Wikimedia Commons