Maglaj

Název města je odvozen od slova „magla“ (mlha).[1] První písemná zmínka pochází z roku 1408. Stará pevnost nad městem patří k národním kulturním památkám Bosny a Hercegoviny. Nejdůležitějším průmyslem ve městě je výroba papíru a celulózy.

Ozbrojený odpor místních obyvatel vůči rakousko–uherské okupaci v roce 1878 se odráží v českém hovorovém slově „maglajz“ (nepořádek, rvačka).[2]

Do regionu přišli Turci v roce 1415 nejprve jako spoluboojovníci místního slovanského obyvatelstva v boji proti Uhrům. V roce 1476 dnešní Maglaj obsadili. Město je poprvé v tureckých záznamech (defter) připomenuto k roku 1485. Zmiňováno je jako vesnice, kde žije 32 rodin.

Dne 3. srpna 1878 vstoupil do Maglaje v rámci okupace Bosny a Hercegoviny, schválené na Berlínském kongrsu, jednotky 7. husarského regimentu. O město se svedl boj, 46 vojáků okupačního vojska zahynulo. Během několika desítek let rakouské správy byl mimo jiné odhalen na nábřeží řeky Bosny i památník připomínající rakouské oběti okupace.

Po druhé světové válce zde z rozhodnutí republiky Bosny a Hercegoviny vznikla továrna Natron na výrobu papírových obalů. V roce 2005 byla továrna privatizována a její název nyní zní Natron–Hayat.

V Maglaji se nachází několik významných historických památek, mezi které patří např. místní pevnost, umístěná na vyvýšenině nad řekou Bosnou, dále Jusuf-pašova mešita z roku 1560, chrám proroka Eliáše z roku 1909 a další.

Město Maglaj má celkem dvě základní školy, dále gymnázium a střední odbornou školu. Místní městská knihovna disponuje fondem 30 tisíc knih.

• Salim Obralić, malíř
• Edhem Mulabdić, spisovatel
• Medina Džanbegović, spisovatelka
• Alma Čardžić, zpěvačka
• Prvi ples, hudební skupina
• Šemsa Suljaković, zpěvačka
• Senad Mahmić, malíř
• Goran Panić, designer
• Vjekoslav Bojat, designer

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maglaj na Wikimedia Commons
• http://www.maglaj.net/ba/