Magdalena Anderssonová

Už v roce 1983 vstoupila do mládežnické organizace švédské sociální demokracie, o čtyři roky později se stala její předsedkyní. Pracovala jako politická poradkyně v úřadu premiéra Görana Perssona.

V roce 2014 byla zvolena poslankyní a ve vládě premiéra Stefana Löfvena se stala ministryní financí. Zůstala jí i po dalších volbách v roce 2018 ve druhé Löfvenově vládě.

V roce 2020 se stala první ženou v čele Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii Mezinárodního měnového fondu. V květnu 2021 navrhla zavedení milionářské daně s cílem získat do systému sociálního zabezpečení více peněz od nejbohatších občanů.[2]

Dne 4. listopadu 2021 byla zvolena předsedkyní vládnoucí strany Sociální demokraté. V této pozici nahradila končícího premiéra Stefana Löfvena. Je druhou ženou v této funkci, historicky první byla Mona Sahlin v letech 2007 až 2011.

Dne 10. listopadu 2021 premiér Löfven na svou funkci rezignoval a zůstal v úřadu do jmenování nového kabinetu. Následujícího dne byla Magdalena Anderssonová pověřena sestavením nové vlády a 24. listopadu ji do úřadu schválil parlament. Stala se tak první premiérkou v historii Švédska,[1] představujícího poslední severskou zemi, která neměla ženu v této funkci.[3][4] Ve stejný den na úřad premiérky rezignovala po odchodu Zelených z připravované vládní koalice. Zelení odmítli účast ve vládě, která by musela vládnout na základě opozičního návrhu rozpočtu, který byl přijat namísto neschváleného koaličního návrhu a na jehož přijetí se podíleli i Švédští demokraté.[1] Znovu jmenována byla 30. listopadu 2021.[5]