Macuči Nakadžima

Narodil se v Čóši v Šimouse. Na přesném datumu se zdroje neshodují, uvádí se, že to bylo v prvním roce Kaei (1848)[2] nebo 15. dubna 1850[3] nebo 14. dubna 1853[2]. Jméno z dětství je Sukedžiro.[2] Když v období Bunkjú přistála u japonských břehů nizozemská loď, pochopil fotografii na kapesních hodinkách posádky jako malovaný obraz a zatoužil stát se malířem.[2] V prvním roce éry Genžii (1864) ho jeho otec odvezl do učení na učitele, ale odmítl a vrátil se zpátky domů.[2] V roce 1867, když malíř Nakabajaši Šoun navštívil Čóši, zahájil svou kariéru malíře a v únoru odešel do města Edo.[2]

Jakmile se dozvěděl o existenci fotografie, zatoužil být fotografem, získal čínský překlad od Usabura Šimizua, Hozumija, Honmači, Nihonbaši-ku a metodu výroby objektivů se naučil od Geničira Fukučiho a metodu leštění čoček od Macugoro Tamaja, Takekawa-čo, Kjóbaši-ku.[2] V prvním roce éry Meidži (1868) zahájil vyrábět zkušební fotografie v Jošiwara, ale zařízení bylo zcela zničeno požárem v říjnu stejného roku.[2] V té době studoval řemeslo u fotografa Macusaburóa Jokojamy a naučil se techniku ​​korekce expozice a metodu práce s denním osvětlením.[2]

Poté, co pracoval pro ministerstvo armády a Jamaširoja[2], žil v roce 1872 v Tamaja[2] a úspěšně vyráběl vlastní objektivy a fotoaparáty[3]. Když Macugoro v roce 1873 zemřel[2], otevřel v roce 1874 fotoateliér s názvem Příběh nočního stínu ve městě Timber v okrese Asakusa.[3][4] Název ateliéru prý dal jeho učitel Macusaburó Jokojama z nedalekého obchodu Macučijama Šoten.[2]

Laterna magica s odkazem na článek v „Kaname Fukazawa Night Story“ (fotograf Kaname Fukazawa, Cukuba Kitaba a obchod s vybavením Asanuma Šokai, který byl poprvé publikován v roce 1874) z doby kolem roku 1877.[2] Pokusil se o výrobu a objednávky dostával od Šoiči Kanameho. V roce 1880 propagoval vzdělávacím institucím zavedení magických luceren jako výukový materiál pro běžné školy atd. A společně s Curubuči Hacuzou[2] zahájil jejich výrobu. Poté pokračoval ve zdokonalování laterny magiky a v červnu 1886 vynalezl „hydraulický stroj na výrobu kyselého plynu“ pomocí reflektoru a ukázal ji na vylepšené laterně magice a s pomocí malířovy manželky Macuoen. Také se zaměřil na výrobu skleněných desek.[2] V roce 1894 se přestěhovala do Gofuku-čo, Nihonbaši-ku.[2]

Ve 30. letech éry Meidži se výroba magických laterna magica rozšířila mezi širokou veřejnost a výrobní činnost fotografů skončila.[2] V pozdějších letech žil v Bentencho v Ushigome-ku, zemřel 19. ledna 1938 a byl pohřben na hřbitově Tama.[3]

• 
  Zemětřesení na pobřeží Sanriku, 1896
• 
  Zemětřesení na pobřeží Sanriku, 1896
• 
  Zemětřesení na pobřeží Sanriku, 1896
• 
  Zemětřesení na pobřeží Sanriku, 1896
• 
  Zemětřesení na pobřeží Sanriku, 1896
• 
  Práce na sběru mrtvých těl po zemětřesení, Meidži Sanriku, město Toničo, Kamaiši, prefektura Iwate, 1896
• 
  Dočasná nemocnice Červeného kříže, Ofunato, prefektura Iwate, 1896
• 
  Dočasný úřad pro katastrofy, Kamaiši, 1896