M-learning

M-learning propojením atraktivity každodenně používaných mobilních zařízení a výukového programu ve vhodně zvoleném rozsahu a formě přispívá k zvyšování zájmu o vzdělávání. Vzdělávání se tak nemusí týkat pouze žáků a studentů, ale taktéž pracujících, seniorů nebo rizikových skupin obyvatel (např. nezaměstnaných, s nízkou, nedostatečnou kvalifikací, opouštějící předčasně vzdělávací proces apod.), kteří si prohlubují základní znalosti a tím zlepšují své postavení na trhu práce.[7] M-learning lze efektivně využít i pro vzdělávání osob zdravotně postižených.[3] Nový prostor otvírá taktéž pro pedagogy, kterým m-learning rozšiřuje možnosti ve výuce a učení. V neposlední řadě m-learning využívají nejrůznější instituce a organizace.[4]

Možnosti využití m-learningu jsou široké. Mobilní vzdělávání zahrnuje širokou škálu učebních metod a postupů, včetně on-line prezentací, webinářů, interaktivních lekcí, mobilních prezentací, SMS testů apod.[8] Je však nutné „vždy uvažovat o využití mobilních technologií v souvislosti s cílem a obsahem učení, s možnostmi všech aktérů učení i s limity technologií.“ (s. 150).[2]

Možnost využití m-learningu

Prostřednictvím mobilního zařízení lze získávat nejnovější informace o jakémkoli tématu.[9] Je možné si nejen přečíst informace na internetu, ale také je odeslat (třeba e-mailem), sdílet (na sociálních sítích, weblogu) nebo editovat. Mobilní zařízení lze využívat jako čtečky e-knih nebo studijních materiálů.[2]

Jednou z dalších možností je komunikace prostřednictvím sociálních sítí, přičemž stále populárnější jsou tzv. videohovory či videokonference (online hovory s videem). Mobilní zařízení je možné využívat pro sledování videí (například webináře). Prostřednictvím mp3 přehrávače, který je dnes již většinou součástí telefonu, se lze efektivně učit cizí jazyk,[2] jak mnoha výzkumy dokládá např. Chinnery (2006).[5] Je také možné poslouchat zvukové záznamy z přednášek, hodin či konferencí.[2]

Učení lze realizovat prostřednictvím hraní her, jelikož m-learning je mnohdy spojován s gamifikací.[2] Ve vzdělávání je možné využívat hry zaměřené na rozvoj ekonomického myšlení, sociálního chování, schopnosti diskuze či spolupráce jako například Evropa 2045, GhettOut, Investland, Chemicus nebo Čeština v ZOO.[10] Hry mohou být taktéž zaměřené na problematiku zdraví, bezpečnosti, každodenní činnosti (jako například nakupování či vaření), výuku pravidel silničního provozu, geografické znalosti (seznamování s městy) atd.[7] Využívat lze nejrůznější aplikace, QR kódy, GPS (umožňující práci s geosociálními sítěmi), flashcards, virtuální mapy, elektronické zápisníky apod.[2]

Co může m-learning přinést:

• Mobilitu studentů – možnost vzdělávání kdekoliv a kdykoliv,[3][8]
• dostupné, flexibilní, individuální učení podle vlastních preferencí a potřeb,[11][6][12]
• zvýšení zájmu o vzdělávání,[7]
• rozvoj autonomie učení,[13]
• okamžitý přístup k informacím,
• rychlou výměnu informací,[3]
• rozvoj komunikace,
• rozvoj a možnost intenzivní spolupráce,
• sdílení znalostí,[6][14]
• možnost současného vzdělávání neomezeného množství studentů,[3][8]
• přístup k výsledkům vlastního učení,[2]
• získání zpětné vazby téměř v reálném čase,[8]
• nový rozměr výuky,
• nové příležitosti pro tradiční vzdělávací instituce,[13]
• zlepšení čtenářských a početních dovedností.[11][7]

Výzkumy zjistily, že m-learning podporuje proces učení[13] a podněcuje k větší angažovanosti, autonomii, vyjadřování vlastních názorů a zvyšování obtížnosti studia více, než tradiční formy učení.[14]

Možnost vzdělávání kdekoliv a kdykoliv

Mezinárodní tříletý projekt M-learning, realizovaný za podpory Evropské unie v letech 2001-2004, zaznamenal pozitivní dopady na rozvoj osobnostních charakteristik jedinců (zejména rizikových skupin obyvatel ve věku 16-24 let s nedostatečnými znalostmi a dovednostmi či osob dlouhodobě nezaměstnaných) jako „posílení vlastní sebeúcty a sebedůvěry pramenící z dovednosti ovládání technicky složitějších zařízení či dokonce i předávání zkušeností ostatním a uvědomění si vlastních schopností." (str. 23)[7]

M-learning snižuje celkové náklady na vzdělávání,[3][8] jelikož omezuje nebo eliminuje potřebu tradiční třídy, pedagogů, studijních materiálů, pomůcek apod.[11], což je zároveň šetrné k životnímu prostředí.[6] Mezi výhody se řadí také rozměry a hmotnosti mobilních zařízení[3] a tím i jejich přenositelnost[5] a prakticky žádné prostorové omezení např. pracovní plochy stolu.[2]

Nevýhody m-learningu můžeme rozdělit na dvě oblasti:

Negativní stránky m-learningu související se vzděláním

M-learning je náročný na sebeřízení studenta,[8] který je obklopen nejrůznějšími podněty mobilního zařízení, které ho mohou během výuky rozptylovat. M-learning zároveň může povzbuzovat k povrchnímu učení a získávání roztříštěných a neúplných informací.[15]

Existují obavy z dopadu m-learningu na osobní kontakty, jelikož dle odborníků (např. Sarrab, Elgamel, Aldabbas, 2012)[16] nedokáže nahradit face-to-face interakci. Komunikace prostřednictvím mobilních médií omezuje neverbální komunikaci, eliminuje kulturní kontext a mohla by vést k osobní izolaci.[5] Rizikem může být i přílišná fixace studentů na digitální svět.[2]

Využívání mobilních zařízení ve školách může přinést řadu potenciálních rizik. M-learning může vytvářet bariéry a diskriminaci mezi studenty z ekonomických či sociálních důvodů.[2] Přístupnost a nákladové bariéry mohou vytvářet tzv. digitální propast.[17]

Negativní stránky m-learningu související s mobilními zařízeními

Negativní stránky reflektují oblast technickou, jsou to zejména:

• Malé velikosti obrazovek,[6]
• omezená kvalita obrazu a zvuku,
• obtíže při psaní způsobené malou klávesnicí,[3][5]
• nestabilita bezdrátových sítí,[5]
• problémy se síťovým připojením,[6]
• omezená velikost paměti zařízení,[3]
• omezená kapacita úložiště,[6]
• hrozba počítačových virů,
• bezpečnost a ochrana soukromí,[2]
• ztráta dat,[18]
• nekompatibilita mezi mobilními platformami,[12]
• nutnost pravidelně dobíjet baterii zařízení.[3]

Lundin (2013)[8] také upozorňuje, že studenti musí ovládat mobilní zařízení a orientovat se v oblasti mobilních technologií.

Některá negativa jsou vztažena především k mobilním telefonům, jelikož tablety či ultrabooky se technickou stránkou přibližují k běžným počítačům. Zároveň však lze některé z nich eliminovat (např. externí klávesnicí, SD kartou, powerbankou apod.). Mobilní zařízení se také neustále zdokonalují a přizpůsobují požadavkům spotřebitelů.

Vývoj v oblasti mobilních technologií změnil pohled na mobilní zařízení jako na zařízení primárně určená k telefonování.[9] Např. Kinuthia a Marshall (2013)[19] uvádí, že moderní mobilní zařízení (smartphony) byly původně určeny pro komunikační a zábavní účely, nikoli pro účely vzdělávání. Nicméně někteří odborníci argumentují, že úspěch m-learningu závisí do značné míry na lidském faktoru a nikoli jen na technologii (např. Ally, Prieto-Blázquez, 2014).[20]

Jak zdůrazňuje Gulati (2008),[17] učení se prostřednictvím technologií se stává celosvětovým fenoménem. Mobilní technologie v oblasti výuky a učení se v poslední době staly jednou z nejdůležitějších oblastí výzkumů.[20] Např. Dahlstrom, Brooks, Grajek a Reeves (2015)[21] zjistili, že ačkoli notebooky jsou stále nejběžnější mobilní zařízení pro studium, stále více uživatelů začíná využívat pro akademické účely smartphony a tablety.

M-learning je dnes stále více využíván ve školách (od mateřských škol po univerzity třetího věku), na pracovištích, v armádě, ministerstvech a státních institucích, městských i venkovských oblastech po celém světě.[4] V některých státech světa školy začaly integrovat mobilní vzdělávání do svých osnov.[8]

M-learning může být významným pomocníkem celoživotního vzdělávání,[3] vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami[13] nebo v rozvojových zemích.[17] Vzdělávací proces tak může být dostupnější, spravedlivější, pružnější a lépe reagující na vývoj informačních a komunikačních technologií stejně jako měnících se potřeb studentů.[3]

UNESCO se věnuje výzkumům v oblasti m-learningu a organizuje každoročně konferenci nazvanou Mobile Learning Week, která je považována za přední konferenci o vzdělávání pomocí informačních a komunikačních technologií. Konference přitahuje odborníky věnující se vzdělávání z celého světa, kteří přináší různé pohledy na využití mobilních technologií ve vzdělávání, zejména ve znevýhodněných oblastech.[22]

• E-learning

• Obrázky, zvuky či videa k tématu m-learning na Wikimedia Commons