Městský hřbitov ve Svobodě nad Úpou

V roce 1888 došlo ke zrušení dosavadního hřbitova při tehdejším farním kostele sv. Jana Nepomuckého. Nákladem 7000 zlatých byl zřízen nový hřbitov ve svahu na protějším břehu řeky Úpy. Na hřbitov byl přemístěn pískovcový kříž od kameníka Kühna z Pecky, vyhotovený v roce 1834 (původně se nacházel na břehu řeky Úpy, kde jej ohrožovaly povodně). Hlavní vstup do prostoru hřbitova byl řešen skrze novogotickou nízkou stavbu, která v sobě také obsahovala márnici a sklad hřbitovních potřeb. Při obvodu hřbitova postupně vznikla řada honosných hrobek, včetně hrobek některých místních farářů z přelomu 19. a 20. století. Hřbitov sloužil především pro pohřby měšťanů ze Svobody nad Úpou a tehdy přifařených Janských Lázní. Po roce 1945 začaly přibývat hroby české. Staré německé náhrobky byly nezřídka velmi honosně provedeny a odkazovaly mnohdy na stavovskou příslušnost zde pohřbených lidí (buď označením životního povolání zemřelého, nebo také jeho majetkových poměrů).

Na hřbitově je stále zachována řada honosných německojazyčných náhrobků. Historické kněžské hrobky někdejších místních farářů, které se nacházejí v horní části hřbitova v jeho jihovýchodním nároží, jsou dlouhodobě bez údržby a tedy ve velmi špatném technickém stavu (jedná se o hrobky v podobě podzemních krypt, které jsou již natolik porušené, že se jejich svrchní části propadají). Hřbitov je pro pohřby stále používán. Na jeře roku 2016 byla renovována zvonička nad márnicí. Při té příležitosti byla rovněž otevřena věžní makovice za účelem zjištění, zda neobsahuje nějaké dokumentační a historické materiály. Nic nebylo nalezeno. Věžička dříve obsahovala malý zvon, který zde byl zřejmě zrekvírován za první nebo druhé světové války. Hřbitov je ze tří stran obklopen moderní zástavbou rodinných domů.