Městské opevnění (Úštěk)

Městské opevnění v Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je zapsané jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1] Městské opevnění s Pikartskou věží je významnou součástí městské památkové rezervace Úštěk, vyhlášené 28. července 1980 s účinností od 1. října 1980.[2]

Městské opevnění v Úštěku
Domy podél hradeb a Pikartská věž na jižní straně města
Účel stavby

obranné hradby

Základní informace
Slohgotický
Výstavba14. století
Přestavba15. století, 19. století, 20. století
Současný majitelměsto Úštěk
Poloha
AdresaÚštěk-Vnitřní Město, Okres Litoměřice, Česko Česko
Souřadnice50°35′2,12″ s. š., 14°20′36,42″ v. d.
městské opevnění
v Úštěku
Další informace
Rejstříkové číslo památky43940/5-5220 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší části městského opevnění v Úštěku, které se nacházejí zejména na západní straně města, pocházejí z poloviny 14. století.[3] Jedná se o období, kdy byl Úštěk za pánů z Michalovic postupně proměněn z vesnice ve město.

Pikartská věž v ulici Panský dvůr

V roce 1387 museli Michalovicové kvůli dluhům postoupit Úštěk Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve výstavbě města a jeho opevnění.[4] Byla dokončena výstavba hradu a dvou městských bran, tzv. České neboli Západní brány a na opačné, východní straně města další brány, nazývané Německá.[4]

Další etapa obnovy, rozšíření a vylepšení městského obranného systému spadá do 15. století.[3] V roce 1426 prodali Berkové z Dubé Úštěk husitskému hejtmanovi Václavu Cardovi z Petrovic. O dva roky později Úštěk dobylo a zpustošilo vojsko odpůrce husitů Zikmunda z Vartenberka. Když byl Václav Carda z Petrovic po bitvě u Budyně propuštěn ze zajetí, snažil se ještě v témže roce 1428 lépe ochránit město. Nechal opravit a vylepšit hradby a jako součást městského opevnění na jeho jižní straně postavil mohutnou čtyřpodlažní věž, které se začalo říkat „Pikartská“ podle hanlivé přezdívky, kterou katolíci označovali husity coby kacíře.[1][4] Další tři věže, které se však nedochovaly, byly rozmístěny podél severní linie městského opevnění.[5]

V následujícím období až do 20. století probíhaly v Úštěku průběžné opravy a úpravy městského opevnění. Do 21. století se dochovaly některé části obranných zdí, torzo České brány a zejména pak Pikartská věž, která v 19. a 20. století prošla některými stavebními úpravami.[1]

Popis

Součástí památkově chráněného areálu městského opevnění, tvořícího rámec historicky cenné městské památkové rezervace, jsou v Památkovém katalogu NPÚ jako jednotlivé položky zapsány samotné městské hradby, dále Pikartská věž a torzo České brány.[1]

Bývalá Roudnická branka v jihovýchodní části opevnění

Zdivo opevnění, stejně jako dalších středověkých staveb v Úštěku, tvoří opracované pískovcové kvádry. Relikty hradeb jsou evidovány na téměř čtyřech desítkách parcel na severní straně ostrožny, ohraničené Červeným potokem na severu a Úštěckým potokem na jihu.[6] Podobný rozsah má liniové opevnění města i na jeho jižní straně. Některé úseky, jako například v jihovýchodním rohu opevnění, nebyly v minulých dobách téměř narušeny a jsou proto považovány za velmi cenné.[1]

Pikartská věž

Podrobnější informace naleznete v článku Pikartská věž v Úštěku.
Pozůstatky České brány

Dominantní stavbou celého městského opevnění je Pikartská věž, která byla přistavěna k úštěckým hradbám v roce 1428. Jedná se o čtyřpodlažní hranolovou gotickou věž, která byla v průběhu staletí poznamenána jen některými dílčími úpravami. Na počátku 21. století byly prostory věže využívány jako galerie, později jako menší muzeum.[1][7]

Česká brána

Podrobnější informace naleznete v článku Západní brána v Úštěku.

Pozůstatky České neboli Západní brány se nacházejí na západním konci fronty domů, ohraničujících severní stranu Mírového náměstí v Úštěku.[8] Od domu čp. 29 je brána oddělena úzkou prolukou, tzv. soutkou.[9] Gotická brána byla zbořena v roce 1830, zachoval se z ní pouze střechovitě ukončený střep z režného lomového pískovcového zdiva, v dolní části doplněný mělkým výklenkem.[9]

Odkazy

Reference

  1. Městské opevnění [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
  2. Památkový katalog: Úštěk [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
  3. Úštěk, městské opevnění - městské opevnění, torzo Černé věže, Pikardská věž. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav, 1967 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  4. Historie: První písemná zmínka [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  5. HEJZLAR, Tomáš. Diplomní projekt: Úštěk - návrh rehabilitace území v centru památkové rezervace [online]. FA ČVUT, 2017 [cit. 2021-04-17]. PDF, str. 8. Dostupné online.
  6. Seznam. Městská památková rezervace Úštěk [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  7. Muzea a galerie. Pikartská věž, Úštěk [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  8. Západní brána v Úštěku [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
  9. Brána, zvaná Česká [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.