Měňavková úplavice
Měňavková úplavice, též amébní[1], respektive entamoební úplavice, je choroba způsobována měnavkou Entamoeba histolytica.[1] Choroba se může vyskytovat jak bez příznaků, tak s mírnými, ale i těžkými. Symptomy pak mohou zahrnovat například bolest břicha, průjem (u závažnějších případů s přítomností krve ve stolici). V důsledku ztráty tekutin může u postižených docházet k dehydrataci. U závažných forem pak i k chudokrevnosti v důsledků krevních ztrát.[2]
amébní úplavice | |
---|---|
Trofozyty měnavky úplavičné | |
Minimální inkubační doba | 7 d |
Maximální inkubační doba | 2 měsíc |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vhodnou prevencí před nákazou měnavkovou úplavicí je důkladné mytí ovoce a zeleniny a tepelná úprava vody v rizikových oblastech. Svůj vliv může mít i dobrá kanalizace, počítaje v to oddělení potravin a vody od fekálií. Proti amébní úplavici neexistuje žádná očkovací látka.[2] Infekce s příznaky se nejčastěji léčí metronidazolem. Bezpříznakové onemocnění pak nejčastěji paromomycinem.[3] Na léčbu infkece může být však použita i celá další řada léků.
Entamoební úplavice se vyskytuje po celém světě[4], avšak nejvíce případů nákazy je v rozvojových zemích.[1][5] V České republice se tato nemoc vyskytuje jen ojediněle, tehdy bývá ze zahraničí importována cestovateli.[1] V posledních deseti letech bylo v České republice hlášeno jen kolem 30 – 60 případů ročně.[3]Touto nemocí je infikováno asi 480 milionů lidí, což má ročně za následek smrt 40 000–110 000 lidí.[2]
Ve střevě se také mohou vyskytovat další měňavky. Entamoeba dispar se vyskytuje bez přítomnosti příznaků. Patogenita Entamoeba moshkovskii zatím není zcela objasněna. [6]
Přenos choroby, prevence
Přenos je podobný jako u bakteriální.
Průběh a příznaky choroby
Měňavka úplavičná žije v tlustém střevu, kde se vyskytuje ve dvou formách. Ve formě menší (minuta), kterou se rozšiřuje a která je pro organismus prakticky neškodná a ve formě větší (magna), která se za určitých okolností začne v tlustém střevě tvořit.[1] Ta napadá střevní epitel a proniká do tkání a krevního oběhu, který ji může roznést po celém organismu. Nemoc se projevuje podobnými příznaky jako bakteriální úplavice[zdroj?], dále se také mohou vyskytnout jaterní abscesy.[3]
Léčba a prognóza
Infekce s příznaky se nejčastěji léčí metronidazolem, bezpříznakové onemocnění pak nejčastěji paromomycinem, ale využívá se mnoho dalších léků.[3] Jaterní abscesy je nutno chirurgicky odstranit.[3] Nutno dbát na dietu a doplnění tekutin. Prognóza je při dosažitelnosti lékařské pomoci dobrá, jinak závisí na formě nemoci a stavu pacienta.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amoebiasis na anglické Wikipedii.
- ILLÍKOVÁ, Eva. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE [PDF online]. Brno: MUNI [cit. 2020-04-24]. Kapitola Amébóza, s. 25. Dostupné online.
- FARRAR, Jeremy; HOTEZ, Peter. Manson's tropical diseases. 23. vyd. [Philadelphia?]: Elsevier Health Sciences Dostupné online. ISBN 978-0-7020-5306-1, ISBN 0-7020-5306-6. OCLC 862232541 S. 664–671.
- ILLÍKOVÁ, Eva. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE [PDF online]. Brno: MUNI [cit. 2020-04-24]. Kapitola Amébóza, s. 27. Dostupné online.
- BEECHING, Nick; GILL, Geoff. Tropical medicine : lecture notes. 7. vyd. Chichester, West Sussex, UK: [s.n.] xvi, 390 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-65853-6, ISBN 0-470-65853-3. OCLC 850909520 S. 177–182.
- SHIRLEY, Debbie-Ann T; FARR, Laura; WATANABE, Koji. A Review of the Global Burden, New Diagnostics, and Current Therapeutics for Amebiasis. Open Forum Infectious Diseases. 2018-07-05, roč. 5, čís. 7. PMCID: PMC6055529. Dostupné online [cit. 2020-04-25]. ISSN 2328-8957. DOI 10.1093/ofid/ofy161. PMID 30046644.
- ZULFIQAR, Hassam. Amebiasis. StatPearls. Roč. Jan. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu amébní úplavice na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.