Mírové náměstí (Ústí nad Labem)

Náměstí neslo historicky různé názvy. V letech 1850 až 1938 se jmenovalo Tržní náměstí, a to nejprve německy Marktplatz (1850–1933), a posléze česky Tržní náměstí (1933–1938). Následně, po odtržení Sudet a během druhé světové války, bylo přejmenováno na Náměstí SA (Platz der SA). Od konce války do roku 1952 neslo název Náměstí presidenta Beneše, a od roku 1952 se jmenuje Mírové náměstí.[1]

Dnešní podoba Mírového náměstí není příliš stará, pochází z let 2005 - 2006, kdy se celé včetně mobiliáře rekonstruovalo. Povrch tvoří dlažba zaujímající téměř 23 000 m² z čediče prokládaná pásy z rožanské žuly. V severní části směrem k budovám paláce Zdar a České spořitelny je vysázeno 11 stromů různých druhů. V této části se zároveň nachází lavičky a fontány.[2] Mezi nové budovy na náměstí vyplňující proluky vytvořené demolicemi v dobách normalizace patří především výrazný Palác Zdar, který zaujímá místo po budově soudu a restauraci Zdar, dále pak budovy bank a spořitelny v severozápadní části náměstí, kde také stojí sloup s plastikou svatého Antonína Paduánského.[3]

• 
  Vzhled z roku 1903 se zbouranou radnicí
• 
  Pohlednice z roku 1903 směrem k Mariánské skále
• 
  Pohled z náměstí před rekonstrukcí a výstavbou nových objektů ke krajskému úřadu
• 
  Pohled směrem k Interhotelu Bohemia

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mírové náměstí na Wikimedia Commons