Mímánsá

Mímánsá, v dévanágarí मीमांसा, je jednou z ortodoxních indických filozofických škol. Pojem znamená v češtině zkoumání, výzkum nebo podrobná úvaha. Je také znám s přívlastky púrva-mímánsá (předcházející zkoumání), karma mímánsá (zkoumání činnosti), uttara-mímánsá (pozdější zkoumání) nebo brahma mímánsá (zkoumání brahma).

Mímánsá je způsob zkoumání véd založený na dvojznačnosti a je přesně opačný oproti způsobu jednoznačnosti, kterým se zabývá védánta. Karma mímánsá se zabývá podrobným studiem činnosti, neboť činnost tvoří základ existence a evoluce jedince.[1] Tento systém indické filosofické školy rozděluje sanhity (čtyři prvotní védy - rgvéd, sámavéd, jadžurvéd a atharvavéd) na tyto části: 1. obětní liturgické texty (karma-kanda) mantry a bráhmany a 2. filosofická pojednání (džňána-kanda) v upanišadách.

Přehled

Za zakladatele této školy je považován mudrc Džaimini, jehož dílo Púrva-mímánsá-sútry pochází z doby 300 až 100 př. n. l. Hlavní hledání karma-mímánsy je zaměřeno na činnost, která bude spontánně v souladu s dharmou.[1] Džaimini ustanovuje věčnou povahu slova logickým argumentem, odstraňuje všechny pochyby o správné interpretaci a dokazuje, že slova véd, třebaže jde o impulzy božství, nejsou nesmyslné poznámky či rytmy. Protože považoval védy za konečnou autoritu, vymyslel Džaimini analytickou metodu rozboru védského textu:

Obětní a liturgické texty

(karma-kanda)

  1. vidhi (příkazy)
  2. mantry (klíčová slova)
  3. námadhéja (podstatná jména)
  4. nišédha (zákazy)
  5. arthaváda (vysvětlení)

Džaimini dokazuje, že podstatná jména nejsou soběstačná a že vyžadují sloveso, aby sdělila cíl řeči. Slovesa uvádějí element činnosti, který Džaimini klasifikuje podle toho, zda je jejich vliv projevený nebo neprojevený. Činnosti s převážně projevenými následky se nazývají hlavní a činnosti s převážně neprojevenými následky se nazývají druhotné.[1]

Filosofická pojednání

(džňána-kanda)

  • sanhity
  1. rik - verše shromážděné ve skupině a vyznačující se metrickým uspořádáním
  2. sáma - verše zpívané na závěr
  3. jadžus - mantry v próze
    1. niganda - vyslovovány nahlas
    2. upamšu - vyslovovány potichu
  • bráhmany - v karma-mímánse je zmíněno deset způsobů analyzování brahma
  1. hétu - motiv
  2. nirvačana - vysvětlení či vyjádření
  3. ninda - zneuznání
  4. prašana - chvála
  5. samšaja - pochyba
  6. vidhi - nařízení
  7. pararíja - činnost jedince
  8. purakalpa - minulé události
  9. vjádharana kalpana - smysl podle kontextu
  10. upamána - srovnání

Odkazy

Reference
  1. (anglicky) Maharishi Mahesh Yogi, Bhagavad Gita, A new translation and commentary, The six systems of Indian philosophy, Karma-mímánsá, page 366

Literatura
  • Nikhilananda, Swami, The Upanishads, New York: Ramakrishna-Vivekananda Center; vol. 1, 5. vyd. 1990
  • Zbavitel, Dušan, Upanišady, Ze sanskrtských originálů přeložil a úvodem a poznámkami doprovodil autor, DharmaGaia, Praha 2004, ISBN 80-86685-34-9
  • Filipský Jan, Vacek Jaroslav, Bhagavadgíta, Votobia Praha 2000, 2. vydání ISBN 80-7220-028-3
  • A Sanskrit-English dictionary, Sir Monier Monier-Williams, New Edition, ISBN 81-208-0069-9
  • The principal Upanisads, With introduction and notes by S. Radhakrishnan, ISBN 0-19-562350-9
  • Prameny hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-85905-62-0
  • The Bhagavadgítá, With An Introductory Essay by S. Radhakrishnan, ISBN 0-04-891028-7
  • De Yoga-Sútras van Pataňjali, met commentaar van Dr. I.K. Taimni, ISBN 90-6175-037-7
  • Maharishi Mahesh Yogi on the Bhagavad-Gita: A New Translation and Commentary, Chapters 1-6, ISBN 0-14-019247-6

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.