Métropole du Grand Paris

Návrh zákona o modernizaci teritoriální správy,[1] který přijala druhá vláda Jeana-Marca Ayraulta, zpočátku předpokládal jen koordinaci v oblasti bydlení v unité urbaine de Paris.[2] Nicméně tento návrh byl zamítnut již v prvním čtení v Senátu společným hlasováním pravice a komunistů.[3]

Nový návrh na meziměstské společenství předložili socialisté[4] pro území čtyř departementů řízené radou s asi 200 členy (zástupce z každé obce a za každých 30 000 obyvatel další zástupce, pro Paříž maximálně čtvrtina členů rady).[5] S návrhem souhlasila i Anne Hidalgová, která v roce 2014 kandidovala na post pařížského starosty.[6]

Dne 19. července 2013 odhlasovalo Národní shromáždění články 12 a 14 zákona, na jichž základě může od 1. 1. 2016 vzniknout Métropole du Grand Paris s předpokladem, že jeho metropolitní rada bude od roku 2020 volena přímo.[7]

Novela byla schválena Senátem ve druhém čtení 8. října 2013 s poměrem hlasů 156 pro a 147 proti.[8] Národní shromáždění schválilo text i ve druhém čtení 10. prosince 2013.[9] Definitivní text schválily obě komory 19. prosince 2013.[10]

Dne 16. ledna 2014 premiér Jean-Marc Ayrault oznámil, že je nakloněn zrušení tří departementů přiléhajících k Paříži (Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis a Val-de-Marne), které budou začleněny do Métropole du Grand Paris.[11]

Dne 23. ledna 2014 potvrdila Ústavní rada, že vytvoření Métropole du Grand Paris je v souladu s ústavou.[12]

Prezident Národního shromáždění Claude Bartolone a bývalý předseda generální rady departementu Seine-Saint-Denis oznámil 2. února 2014, že se bude ucházet o místo předsedy métropole a bude kandidovat ve volbách za město Le Pré-Saint-Gervais.[13]

Métropole du Grand Paris bude veřejné meziměstské společenství s vlastním rozpočtem a zvláštním statutem. Bude zahrnovat 129 obcí – 124 obce se stanou automaticky řádnými členy a pět obcí bude mít opční právo.

124 řádných členů tvoří město Paříž a 123 obcí ze sousedních departementů Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis a Val-de-Marne.

Členové s opčním právem jsou obce z ostatních departementů v regionu Île-de-France, které k 31. prosinci 2014 patřily do některého z mezikomunálních svazků tvořených obcemi z departementů Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis a Val-de-Marne a zároveň jejich městská rada do 30. září 2014 odsouhlasila připojení k métrople. Jedná se o čtyři obce Wissous, Verrières-le-Buisson a Varennes-Jarcy v departementu Essonne a Vélizy-Villacoublay v departementu Yvelines.[14]

Opční právo získalo rovněž všech 42 obcí sousedících s departementy Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis nebo Val-de-Marne, pokud připojení odsouhlasila městská rada do 30. září 2014.[15] Z nich však práva využily v daném termínu jen dvě obce – Argenteuil (Val-d'Oise) a Paray-Vieille-Poste (Essonne).[16] Čtyři další obce se usnesly o připojení až po termínu 30. září 2014: Athis-Mons (Essonne), Vigneux-sur-Seine (Essonne), Chelles (Seine-et-Marne) a Verrières-le-Buisson (Essonne). Jejich připojení bude možné pouze po novelizaci zákona. Se započtením opčních obcí bude métropole zahrnovat 6 806 689 obyvatel (k roku 2011), 785,76 km² (tj. 8663 obyvatel/km²) a 348 radních.

Článek L5219-1 zákona o teritoriální správě určuje, které kompetence métropole přebírá od obcí, které tak svoji vlastní rozhodovací moc v této oblasti ztrácejí.[15] Jedná se zejména o městské plánování, rozvoj veřejné infrastruktury a telekomunikačních sítí, bytová politika (sociální bydlení, renovace, místa určená pro kočovné obyvatele), sociální a ekonomická integrace, prevence zločinnosti, vznik a správa průmyslových, obchodních, živnostenských, turistických, přístavních nebo letištních zón, ekonomický rozvoj, výstavba a provoz kulturních, výchovných a sportovních institucí, spolupráce na přípravách velkých mezinárodních kulturních a sportovních událostí, ochrana životního prostředí (boj proti znečištění ovzduší, proti nadměrnému hluku, šetření energií, podpora obnovitelných zdrojů energie, prevence proti záplavám). Métropole naopak nepřebírá kompetence v oblasti veřejné dopravy, která zůstává ve správě STIF a Société du Grand Paris.[17]

Další pravomoci mohou obce přenést na métropole dobrovolně při shodě metropolitní rady a městských rad zastupujících více než polovinu obyvatelstva.

Ze strany státu budou na métropole přeneseny pravomoci v oblasti bytové výstavby (výstavba nových bytů, renovace starší zástavby).

Podle zákona zahájí métropole svou činnost 1. ledna 2016. Métropole du Grand Paris bude řízena radou metropole, ve které budou zasedat volení zástupci z každé obce (na každých 25 000 obyvatel připadá jeden radní).[18] Výjimku má pouze Paříž, které má v radě metropole zajištěno 90 míst, které budou odrážet politické zastoupení v pařížské radě. Řádní členové mají celkem 337 míst, obce s opčním právem mají zajištěno až 68 míst podle počtu obyvatel z roku 2011.

Po ustavení métropole budou její radní zvoleni obecními radami. V obcích, které mají více zástupců, budou voleni poměrným volebním systémem. V roce 2020 mají proběhnout již řádné a přímé všeobecné volby, jejich podmínky musejí být zákonem stanoveny do 1. ledna 2017.[19] Rada metropole bude mít svého předsedu a místopředsedu.

Vedle rady se minimálně jednou za rok musí sejít i shromáždění starostů, aby prodiskutovali plán a zprávu o činnosti métropole.

Métropole bude vybavena rozvojovou radou (conseil de développement) tvořenou zástupci z ekonomické, sociální a kulturní sféry. Jedná se o poradní orgán posuzující hlavní směřování métropole. O způsob její fungování rozhodne rada metropole.

Pro zajištění bezpečnosti a prevence kriminality vznikne bezpečnostní rada (conseil métropolitain de sécurité et de prévention de la délinquance), koordinující hlavní zásady v této oblasti na území métropole. V tomto směru bude spolupracovat s pařížskou policejní prefekturou a pařížskou hasičskou brigádou, které již dnes operují v oblasti Paříže i přilehlých departementech Hauts-de-Seine, Seine-Saint-Denis a Val-de-Marne.