Máčení lýkových rostlin

Máčení lýkových rostlin (angl.: retting, něm.: Röste) je proces, kterým se podporuje odělování textilních vláken od dřeviny.[1] Máčení je první činnost při získávání vláken použitelných k výrobě textilií, která umožňuje částečné uvolnění „technických“ vláken od dřeviny ve stonku lýkových rostlin. Úplné oddělení jednotlivých vláken se dosáhne v následujícícíh stupních mechanickými prostředky (lámání-potěrání-vochlování).[2]

Rosení lněných stonků ve Francii
Nádrže na máčení lnu (USA 1945)
Sušení máčené juty v Bangladéši

Máčení a rosení přírodními prostředky je známé už několik tisíc let. Umělé, prakticky použitelné metody máčení byly vyvinuty v posledních letech 20. století. V 1. dekádě 21. století se uvádělo rosení jako nejpoužívanější metoda pro zpracování lnu a konopí.[3]

Přehled nejznámějších metod ve 2. dekádě 21. století:[4]

Způsob
zpracování
Popis Trvání
procesu
Teplota (°C) pH Výhody Nevýhody
Rosení Stonky se uloží na poli
- mikrobiologický rozklad
2-10 týdnů podle okolí ~7 Nízké náklady,
racionální využití vody
Nestálá jakost váken,
závislost na počasí
Máčení Stonky potápěny v nádržích
nebo v tekoucí vodě
7-14 dní 15-30°C ~7 Dobrá jakost a
stejnoměrnost vláken
Velké množství, rozsáhlá úprava
a údržba vody nutná
Enzymy Příměs enzymů
do vodní nádrže
8-24 hodin ~32°C ~6 Lepší kontrola
vlastností vláken
Podmínky značně závislé
na druhu enzymu
Chemicky Působení např. hydroxidem sodným 1-2 hoodiny podle okolí 9> Pružná, dlouhá vlákna,
rychlý proces
Změna barvy a
možné zhoršení vlastností vláken
Paření Intenzivní zpracování
nasycenou párou
? ~200°C nn Rychlý proces,
kombinace s chemickým máčením možná
Příliš mnoho
krátkých vláken
Horká voda Polévání horkou vodou způsobuje
podélné trhliny ve stoncích
? 170-200°C nn Možné použití jako předstupeň
k enzymatickému máčení
Vysoké požadavky na vodu

Zpracování lýkových vláken je technicky proveditelné také bez máčení nebo rosení. Po mechanickém procesu však často zůstávají uzlíky z vláken a zvýšená obsorbce materiálu způsobuje problémy zejména při použití pro vláknové kompozity.[5]

Související články

Lýková vlákna, Potěrání, Vochlování,

Reference

  1. retting [online]. Collins, 2022 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Extraction of cellulose fibers from flax and hemp [online]. Springer, 2021-07-12 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Progress in Enzyme-Retting of Flax [online]. Research Gate, 2004 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Identification and Review of Downstream, University of Cape Town 2019, ISBN 978-1-920633-70-7
  5. Extraction of cellulose fibers from flax and hemp [online]. Springer, 2021-07-12 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.